Krušné hory jsou oblastí, se kterou je neodmyslitelně spojeno hornictví. Jedním z nejvýznamnějších hornických měst v Česku je Jáchymov, kde se v hornickém muzeu ve Štole č. 1 dozvíte o zdejší slavné historii dobývání stříbra ve středověku i uranových dolech a nechvalně proslulých pracovních táborech z minulého století.
Město Jáchymov leží v samém srdci Krušnohoří, zhruba 20 kilometrů severně od Karlových Varů a asi 7 kilometrů od česko-německého hraničního přechodu Boží Dar. Historické jádro města ze 16. století s goticko-renesančními domy je městskou památkovou zónou. Jáchymov je také známý jako lázeňské město, nachází se tu jedny z nejunikátnějších lázní na světě, kde se léčí především cévní choroby a nemoci pohybového aparátu radonovou vodou a přímým ozařováním. Historie města ale byla vždy úzce provázána především s hornictvím. Jáchymov je považován za jednu z nejdůležitejších světových kolébek věd o hornictví. Hornická krajina Jáchymova je spolu s několika dalšími lokalitami v Česku a Sasku zapsána i na seznam světového dědictví UNESCO jako Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří.
Stříbrná horečka
Jáchymov založil na pozůstatcích dřívější zaniklé osady na počátku 16. století hrabě Štěpán Šlich poté, co se tu našlo velké ložisko stříbra. Rychle tu vypukla doslova stříbrná horečka, Jáchymov byl brzy povýšen na svobodné město a hrabě Šlich získal mincovní právo. V roce 1534 byl Jáchymov dokonce druhým nejlidnatějším městem v Českém království hned po Praze a byl v té době i největším centrem těžby stříbra v Evropě i v celém světě. Zajímavostí také je, že zdejší tolar ražený v letech 1519 – 1528 dal název všem dalším tolarům a následně i nejrozšířenější světové měně americkému dolaru. Během několika desetiletí ale byly zásoby stříbra vytěženy a Jáchymov začal upadat. Těžba dalších rud jako olovo, arsen, cín, kobalt a nikl však pokračovala dále. V druhé polovině 19. století se začal k výrobě uranových barev na barvení skla využívat smolinec, který dřív patřil k odpadním produktům těžby. A právě v jáchymovském smolinci objevili manželé Marie a Pierre Curieovi v roce 1898 nové silně radioaktivní prvky polonium a radium.
Uranová horečka
Jáchymovu přinesl objev manželů Curierových novou naději na slávu a bohatství. V roce 1906 tu vznikly první radonové lázně na světě, kdy se pacienti úspěšně léčili (a dodnes léčí) radioaktivní vodou. Těžba uranových rud a lázeňství znamenalo pro město opětovnou prosperitu. Jenže uranové bohatství neuniklo ani pozornosti nacistů a později komunistů, kteří v něm viděli možnost využití pro své jaderné projekty. Ve městě a jeho okolí vzniklo hned několik uranových dolů, ve kterých se v letech 1939 – 1962 těžila uranová ruda. Především od konce 40. let tu komunisté rozjeli masivní těžbu, při které v hojné míře využívali i věžně, hlavně ty politické. U dolů vznikly pracovní tábory, ve kterých vězni žili v otřesných podmínkách, s minimem jídla, bez vhodného hygienického zázemí, bez lékařské péče, na malém prostoru a s neustálým strachem o život. Jejich práce v dolech byla vyčerpávající a velmi nebezpečná, pracovali se špatným vybavením a bez ochrany před radioaktivním zářením.
Štola č. 1
Štola č. 1 se nachází v těsné blízkosti hlubinného dolu Svornost, který je nejstarším dosud využívaným uranovým dolem na světě (netěží se tu už ruda, ale radonová voda). Byla vyražena v letech 1952 – 1953 během rozsáhlých průzkumných prací, které měly potvrdit výskyt uranové rudy. Štola je dlouhá 230 metrů a jedna z jejích slepých odboček (rozrážek) protíná ve středověku těženou stříbronosnou žílu Jan Evangelista. Na jejím ražení se podíleli trestanci z nedalekého pracovního tábora Svornost. Z původního tábora nezůstalo nic, ale jeho areálem vede naučná stezka Jáchymovské peklo s replikami strážních věží a oplocení. V samotné štole a před ní je k vidění malá ukázka důlní techniky, například vrtáky, vozíky nebo výztuže. Prohlídka štoly je velmi poutavá a během výkladu se dozvíte spoustu zajímavých informací o hornictví a zdejší historii.
