Hora Radhošť leží v jihozápadní části Moravskoslezských Beskyd, na západním konci Radhošťské hornatiny. Tyčí se do výšky 1129 m n. m. a její siluetu z dálky poznáte i díky stavbám televizního vysílače a kaple svatého Cyrila a Metoděje na jejím vrcholu.
Radhošť je bájnou horou, na které podle pověsti sídlil pohanský bůh Radegast. Tomuto bohu slunce, války, vítězství a také pohostinnosti, plodnosti a úrody sem staří Slované z daleka přinášeli dary. Koncem jara tu také pořádali bujaré oslavy letního slunovratu. Uctívání tohoto pohanského boha však chtěli zabránit solunští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří prý nechali modlu Radegasta strhnout a nahradit ji křesťanským křížem. Radhošť zůstal místem s mystickou pověstí dodnes a najdete tu jak sochy věrozvěstů přímo na vrcholu, tak i sochu Radegasta nedaleko.
Pohodlná cesta z Pusteven až na Radhošť
Z Pusteven na Radhošť vede pohodlná cesta po modré turistické značce, kterou hravě zvládnou všechny věkové kategorie a dá se vyjet i s kočárkem nebo na invalidním vozíku. Její délka je zhruba 4 kilometry a převýšení 150 metrů. Trasa je zároveň naučnou stezkou Radhošťská ovčí dálnice, kde si na informačních tabulích přečtete zajímavosti o hospodaření na tomto místě. Počítejte ale s tím, že je to asi nejfrekventovanější trasa v Beskydech, takže tu obzvlášť v hezké letní dny potkáte spoustu lidí v obou směrech. Klidnější cestu si užijete, když vyrazíte brzy ráno nebo naopak k večeru, kdy už nejezdí lanovka ani autobusy.
My jsme na Pustevnách v červenci dvě noci přespali, takže jsme na Radhošť vyrazili poprvé po páté odpoledne a podruhé v sedm ráno. Pokaždé jsme byli u kaple většinu času sami a potkali jsme po cestě jen málo lidí. Ostatně celé Pustevny jsou od večera do rána opravdu pusté, jak píšu v článku Pustevny – do Beskyd za výhledy a lidovou architekturou. Jen kousek nad Pustevnami, asi půl kilometru od středu osady, stojí v kopci vyhlídkový altán Cyrilka. Dříve z něj býval pěkný pohled na Pustevny, ale v posledních letech už jej okolní vegetace přerostla natolik, že z něj bohužel není nic vidět a ani nestojí za zastávku po cestě k Radegastovi.
Socha boha Radegasta
K soše boha Radegasta je to z Pusteven necelého 1,5 kilometru. Jejím autorem je rodák z Frenštátu pod Radhoštěm sochař Albín Polášek, který ji dokončil v roce 1930. Originál sochy byl vyroben ze směsi betonu a žulové drti, uvnitř dutý a vyztužený kovovou armaturou. Tento materiál ale špatně odolával drsným horským podmínkám a navíc sochu poškodily blesky přitahované kovovou kostrou. Proto byla v roce 1996 původní socha nahrazena přesnou kopií vytesanou z odolné žuly a originál byl po rekonstrukci umístěn do vestibulu frenštátské radnice.
Nejlepší vyhlídkové místo
Ještě než dojdete k Radegastovi, doporučuji asi 200 metrů před ním odbočit pár kroků vpravo na krásně upravené vyhlídkové místo, kde si můžete posedět na lavičce a vychutnávat si báječné výhledy do Frenštátské kotliny a na část beskydských hřebenů. Za mě je to také nejlepší místo na pozorování západu slunce poblíž Pusteven, pokud byste se tu rozhodli zůstat do večera. Nádherné přírodní divadlo jsme tu i uprostřed prázdnin sledovali téměř sami. Výhled je také z velké sjezdovky, opět na sever do Frenštátské kotliny.
Kaple svatého Cyrila a Metoděje
Od Radegasta budete pokračovat dále po modré ještě 2,5 kilometru. Než dojdete na vrchol Radhoště, určitě neminete horský hotel Radegast, kde si můžete dát něco dobrého třeba na terase s krásným výhledem. Ke kapli svatého Cyrila a Metoděje je to pak opravdu už jen kousek. Kaple byla postavena v roce 1898 a je nejvýše položenou církevní stavbou v České republice (někdy se uvádí, že je to kaple sv. Vavřince na Sněžce, ale ta stojí na polské straně hory).
Původně šlo o kamennou stavbu s bílou omítkou a kupolí v byzantském stylu, v roce 1924 k ní byla přistavěna zvonice a celá stavba byla obložena šindelem. U kaple stojí od roku 1931 sousoší Cyrila a Metoděje, které je také dílem Albína Poláška. A je tu také krásný kamenný kříž z roku 1808, který je nejstarší dochovanou památkou na Radhošti.
