Na podzim jsem si naplánovala třídenní výlet do Jeseníků, během kterého jsem si chtěla přejít celý hřeben Hrubého Jeseníku z Ramzové přes Šerák, Keprník, Vřesovou studánku, Červenohorské sedlo, Výrovku, Praděd, Vysokou holi, Jelení studánku, Pecny a Ztracené kameny do sedla Skřítek. Vydatné deště v polovině září ale můj výlet ukončily o den dříve už na Pradědu, odkud jsem sešla jen na Ovčárnu a jela raději domů. Během následujících pár dní se mnohá místa nejen v Jeseníkách potýkala s velkými povodněmi a nějakou dobu trvalo, než se vrátila alespoň trochu do normálu. Na začátku listopadu jsem se sem ale vydala znovu dokončit svou plánovanou trasu.
Tentokrát jsem vyrazila jen na jednu noc a chtěla přespat zase nahoře na Pradědu, jako druhou noc mého prvního přechodu hřebene Hrubého Jeseníku z Ramzové na Praděd. Rozhodla jsem se ale na poslední chvíli a ještě šlo o víkend, kdy bývá ve vysílači plno i mimo sezónu. Volný pokoj byl v hotelu Petrovy kameny, odkud jsem to na Praděd měla odpoledne po příjezdu jen kousek. Sice bylo zamračeno ještě víc než v září a ledově foukalo, být ale tak blízko a nevyjít si na svou nejoblíbenější horu prostě nešlo. Mám moc ráda Praděd v zimě, v létě, za jakéhokoliv počasí.
Ovčárna, Petrovy kameny
Po krásném svítání a snídani jsem ráno začala tam, kde jsem minule skončila, tedy na Ovčárně. Trasa odtud na Skřítek je dlouhá zhruba 12 kilometrů. Stoupání je jen na jejím začátku a to pouze 170 výškových metrů. Pak už je to spíš rovinka a 600 výškových metrů klesání na závěr. Na Ovčárně se nachází v zimě hojně vyhledávaný skiareál Praděd a turistická cesta podchází jeho vleky. Do kopce šplhají společně červená, modrá a žlutá značka. Na prvním rozcestí se ale červená odděluje a já po ní pokračuju k vyhlídce na Petrovy kameny. Tento pověstmi o čarodějnických sletech opředený vrchol tvořený třemi mohutnými skalisky je kvůli ochraně přírody nepřístupný, ale i z turistické cesty je na něj moc pěkný výhled.
Vysoká hole, Velký máj, Jelení hřbet
Po krátkém výstupu z Ovčárny nad úroveň Petrových kamenů už následuje táhlý hřeben Vysoké hole, Velkého máje a Jeleního hřbetu. Tvoří jej široké horské louky, cesta tu je pohodlná a jen s velmi s mírným zvlněním. Nejdřív si užívám výhledy na pravou stranu, kde mám před sebou Dlouhé stráně a další jesenické kopce a za nimi pohoří Králický Sněžník a jeho stejnojmenný nejvyšší vrchol s rozhlednou. Po chvíli se otevírají pohledy na druhou stranu na Nízký Jeseník, vidět je dobře třeba sopečný kužel Velký Roudný nad přehradou Slezská Harta. Tímto směrem je nejhezčí výhled z cesty pod Jelením hřbetem.
Jelení studánka, Pecny
Dalším bodem na cestě je Jelení studánka, kde vyvěrá pramen Stříbrného potoka. U studánky se nachází kamenná útulna, kde se mohou turisté nebo v zimě lyžaři schovat při nepřízni počasí. Dneska je ale krásně, tak si dávám svačinu venku a užívám si sluneční paprsky a výhled. U Jelení studánky se kříží několik tras. Já tu opouštím červenou značku klesající do Staré Vsi a Rýmařova, místo ní pokračuji po zelené cestou pod vrcholem Břidličné hory a na vrchol Pecny. Tady se nachází kamenný mrazový srub podobný tomu na Keprníku. Otevírá se z něj kruhový výhled, za mě asi ten nejlepší na celé této části trasy.
Ztracené kameny, Skřítek
Pak už klesám ke Ztraceným kamenům, poslednímu vyhlídkovému místu na mé trase. A následuje nejdříve prudší, poté už mírnější sestup na rozcestí Skřítek na zastávku autobusu. Stojí tu motorest s možností občerstvení i ubytování, nyní v listopadu však dočasně uzavřený. To mi ale nevadí, protože mi trasa vyšla časově tak akorát na dobré spojení s krátkými přestupy zpět do Brna.
Odkaz na trasu: https://mapy.cz/s/fehojanuca
