V zatopených žulových lomech v okolí Lipnice nad Sázavou vznikla trojice monumentálních reliéfů vytesaných přímo do skal. Společně tvoří Národní památník odposlechu, za kterým se můžete vydat příjemnou procházkou zdejší krajinou. Postupně objevíte Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči, ukryté na různých místech v okolí Lipnice.
Město Lipnice nad Sázavou je spojeno se slavným spisovatelem Jaroslavem Haškem, který tu strávil poslední období svého života a pokračoval zde v psaní svého nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka. Tato kniha byla také jedním ze zdrojů inspirace tvůrci reliéfů v zatopených lomech. Do stěn lomů je vytesala skupina mladých kameníků pod vedením výtvarníka a sochaře Radomíra Dvořáka z Havlíčkova Brodu. Patronem tohoto kamenného triptychu je Richard Hašek, vnuk spisovatele Jaroslava Haška. Richard Hašek se svým synem Martinem Haškem provozuje v Lipnici hostinec U České koruny, kde jejich děda a praděda rád trávil čas a psal své slavné dílo. Hostinec se nachází na horním konci náměstí hned u hradu Lipnice a začíná tu značená trasa k lomům. Bretschneiderovo ucho a Ústa pravdy se nacházejí necelý 1,5 kilometr odtud a od sebe jsou vzdálené asi 300 metrů prudší cestou nebo 700 metrů pozvolnějším terénem. Zlatý voči najdete u vzdálenějšího lomu, od Bretschneiderova ucha je to k nim ještě asi 1,5 kilometru.
Bretschneiderovo ucho
Název reliéfu odkazuje na tajného policistu detektiva Bretschneidera, který se v prvním díle Osudů dobrého vojáka Švejka snaží po atentátu na arcivévodu Ferdinanda najít hlavně po hospodách kohokoliv, koho by mohl zatknout a nechat uvěznit. Další inspirací bylo odposlouchávání, které se praktikovalo už za dávných časů i na zdejším hradě. Praktika se nazývala Dionýsovo ucho a spočívala v tom, že písař tajně seděl v místnosti sousedící s tou, kde se bavili hradní hosté, a zapisoval vše, co bylo řečeno. Bretschneiderovo ucho bylo prvním z trilogie skalních reliéfů a vzniklo v roce 2005. Ušní boltec měří 3 metry a díky jeho poloze nad velkou skalní římsou se můžete podívat až k němu.
Ústa pravdy
V roce 2006 přibyl v lomu o kousek výš druhý z reliéfů Ústa pravdy. Inspirací k jeho podobě i názvu byl slavný reliéf Bocca della Verità v Římě. Tato kruhová mramorová deska s obličejem neznámé postavy měla podle legendy sloužit jako detektor pravdy. Když dovnitř vložil ruku pravdomluvný a čestný člověk, vyšel z toho bez úhony. Lháři a žvanilovi měla být ruka ukousnuta. Ústa pravdy v Lipnici nad Sázavou jsou o dost větší, reliéf měří zhruba 3 metry, ale i do nich můžete vložit ruku. Přístup k nim ovšem už není tak pohodlný jako u ucha, jde se k nim po šikmé skále. Můžete se přidržovat řetězu, ale za mokra je terén docela kluzký.
Zlatý voči
V roce 2007 uzavřel trilogii reliéf Zlatý voči. Tady byl autorovi inspirací tradiční symbol božího oka, které všechno vidí. Oči s kořenem nosu uzavřené v průzoru ve tvaru oka a orámované trojúhelníkem mají 2,5 metru na výšku a 5 metrů na šířku. Na očních bulvách jsou zlaté nápisy EXIT a ENTER. Reliéf je umístěn těsně nad vodní hladinou v kolmé skalní stěně a dostat se přímo k němu tedy nelze.
Národní památník odposlechu v pohádce
Všechny tři skalní reliéfy si zahrály také v pohádce Princezna zakletá v čase, která měla premiéru v roce 2020. Lipnické lomy ve filmu představovaly tajemné Oživlé skály, kam se princezna Ellena, princ Jan a alchymistka Amélie vydali hledat Zámečnický svitek. Cestou museli postupně splnit úkoly u všech tří reliéfů. Ústa pravdy si své jméno ponechala, z Bretschneiderova ucha se stalo Ucho tajemství a reliéf Zlatý voči představoval Oči světla. Právě zde trojice nakonec hledaný svitek našla. Filmaři se do lipnických lomů vrátili také v roce 2026 při natáčení třetího dílu fantasy trilogie. Natáčelo se mimo jiné u Úst pravdy a Bretschneiderova ucha.
Hlava XXII
Sochař Radomír Dvořák vytvořil také památník Jaroslava Haška nazvaný Hlava XXII, který najdete asi 2 kilometry severozápadně od Lipnice. Stojí na kraji louky nedaleko křižovatky silnice spojující Lipnici nad Sázavou a Dolní Město s hlavní silnicí mezi Humpolcem a Světlou nad Sázavou. Monument žulové hlavy je sestaven z osmi částí a je vysoký 2,65 metru. Jeho název odkazuje na slavný román Hlava XXII amerického spisovatele Josepha Hellera, jeden z nejvýznamnějších protiválečných románů 20. století, který bývá přirovnáván právě k Osudům dobrého vojáka Švejka.
Nomen Omen
Pokud přijedete autem a nechcete jet až do Lipnice, dá se zaparkovat asi 200 metrů od Hlavy XXII naproti vjezdu k lomu Kopaniny. Před jeho areálem stojí od roku 2015 další z Dvořákových monumentů. Nese název Nomen Omen a tvoří jej písmena skládající dohromady nápis GRANIT LIPNICE. Odkazuje tak na dlouhou tradici těžby lipnické žuly. Ta byla používána už ve středověku při stavbě a přestavbách mohutného hradu Lipnice, který je dodnes dominantou města. V roce 2023 přibylo v těsném sousedství další dílo Radomíra Dvořáka nazvané Alea iacta est, v překladu Kostky jsou vrženy. Monument byl vytvořen při příležitosti 25. výročí společnosti Granit Lipnice a tvoří ho dva druhy žuly, mramor a pískovec.
Oči vidí, uši slyší a ústa najdou někoho, komu by to prozradila. Národní památník odposlechu tak s určitou nadsázkou připomíná praktiky, které bohužel nepatří jen do minulosti. A není špatné si to občas připomenout. Navíc jde o příjemnou procházku přírodou na pěkná místa. Jednotlivá díla v okolí Lipnice nad Sázavou můžete spojit do okruhu dlouhého zhruba 5 kilometrů. Pokud vyrazíte od lomu Kopaniny, můžete si prohlédnout Nomen Omen, Alea iacta est a Hlavu XXII a pokračovat k reliéfu Zlatý voči. Odtud vede cesta kolem rybníka Prostřední, odkud se otevírá pěkný výhled na hrad Lipnice, a dál k Bretschneiderovu uchu a Ústům pravdy. Druhou možností je začít přímo v Lipnici nad Sázavou a procházku k reliéfům spojit s návštěvou hradu Lipnice.
Kde se místo nachází?
Národní památník odposlechu na Google maps
Národní památník odposlechu na Mapy.cz
