Zámek ve Vranově nad Dyjí patří mezi má oblíbená místa, kam se ráda vracím. Pohled na jeho siluetu na vysokém skalním ostrohu i nádherné interiéry se mi snad nikdy neomrzí. Tento majestátní zámek s překrásným Sálem předků se právem se řadí mezi perly evropského baroka, a to nejen u nás v Česku.
Vranov nad Dyjí leží na jihu Moravy, nedaleko města Znojma, pod které tato malá obec spadá. Nachází se v západní části Národního parku Podyjí a je obklopen krásnou přírodou. Dominantou obce je ale především mohutný zámek tyčící se na vysokém skalisku nad údolím řeky Dyje. Zámek láká každoročně desetitisíce turistů, stejně jako vodní přehrada Vranov, která má u obce svou hráz. Obec Vranov nad Dyjí tak patří mezi nejvyhledávanější místa celého Podyjí.
Středověký obranný hrad
V místě dnešního honosného zámku vznikl v jedenáctém století pohraniční hrad, který byl součástí podyjské obranné soustavy. Zmiňuje jej už Kosmova kronika v roce 1100. Až do konce 15. století byl královským majetkem, ale v roce 1499 jej král Vladislav Jagellonský přenechal do svobodného držení rodu Lichtenburků. Ti si své panství užili jen krátce a následovalo celé století rychlého střídání majitelů. V roce 1617 panství získal pro svůj rod Volf Dětřich z Althannu, už o dva roky později o ně však kvůli účasti na moravském stavovském povstání přišel. Znovu se tento hrad s celým panstvím dostal do majetku rodu Althannů v roce 1680, kdy jej koupil říšský hrabě Michal Jan II. z Althannu. Právě on započal s velkolepou představou středověkého hradu v reprezentativní panské sídlo. A tím jej také zachránil před zánikem, který mu hrozil po vážném poškození při nájezdech Švédů v roce 1645 a následně požárem v roce 1665.
Proměna v barokní zámek
Dominantou nového honosného zámku se stal monumentální Sál předků se sochami skutečných i bájných předků rodu Althannů a také překrásnou freskou v kupoli. Dalším výrazným prvkem zámku se stala kaple Nejsvětější Trojice, která byla postavena na přelomu 17. a 18. století.
Posledním Althannem na Vranově byl Michal Josef, který pokračoval v úpravách především interiérů, a to v nastupujícím klasicistním stylu. V roce 1793 koupil panství český zemský advokát, rytíř Josef Hilgartner z Lilienbornu, který se významně podepsal na podobě okolí zámku. Dokončil už dříve plánovaný krajinářský park v okolním členitém terénu, bažantnici, oboru nebo konírny před zámkem. Během 19. století se na Vranově zapisují do kronik spřízněné polské rody Mniszků a Stadnických. Za jejich éry tu kvetl především kulturní život. Byli mezi nimi totiž i umělci a hudebníci a také tu mnoho slavných umělců své doby hostili. S počátkem druhé světové války jim byl ale majetek zkonfiskován. Po jejím konci pak zámek připadl státu, který jej zpřístupnil veřejnosti.
Dvě prohlídkové trasy a strážní věž
Vranovský zámek nabízí dvě prohlídkové trasy. Na té první projdete těmi nejhonosnějšími místnosti zámku a seznámíte se přitom s rodem Althannů. Uvidíte například velké barokní apartmá, společenský salon, jídelnu nebo předsálí a ložnici Michala Josefa z Althannu. Vrcholem prohlídky je překrásný Sál předků, kde stojí 10 soch největších osobností rodu Althannů a jehož stropy zdobí úchvatné fresky. Toto je jeden z nejkrásnější a také nejhodnotnějších barokních interiérů v celé střední Evropě.
Druhá trasa přibližuje bydlení a také osudy pozdějších majitelů zámku, Mnizsků a Stadnických. Zahrnuje jejich soukromé pokoje, obývací pokoj, pracovnu, jídelnu nebo knihovnu, vše zařízené především v klasicistním stylu 19. století. Při této prohlídce se podíváte také do zámecké kaple Nejsvětější Trojice. Kromě těchto dvou tras si můžete ještě sami bez průvodce vystoupat na vyhlídkový ochoz strážní věže a pokochat se výhledy do okolí.
Pohádkové malebnosti zámku ve Vranově si všímají i filmaři, proto není divu, že se stává kulisou v jejich dílech. Nejznámější pohádkou natáčenou zde je Nesmrtelná teta s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Další velmi známou pohádkou je Andělská tvář od režiséra Zdeňka Trošky.
Tip: Projděte se ještě nad zámek, kde najdete zajímavé Pevnostní muzeum Vranov. Ve dvou řopících z 30. let 20. století se tu během léta můžete dozvědět hodně o vojenské historii minulého století.
