Vojenská historie minulého století je součástí naší země a je fajn se s ní alespoň trochu seznámit. Především v pohraničních oblastech k tomu můžete využít návštěvy některého z obnovených objektů bývalé pohraniční linie, která vznikla v první polovině minulého století. Na jihu Moravy zve k takové návštěvě třeba Pevnostní muzeum Vranov.
Obranná linie kolem československých hranic
Když se ve 30. letech 20. století začala v sousedním Německu měnit politická situace, reagovala na ni tehdejší československá vláda rozhodnutím o vybudování obranné linie podél hranic. To mělo zajistit ochranu území před případným útokem nepřátelských vojsk. V posledních několika letech před II. světovou válkou tedy začalo vznikat v našem pohraničí obranné pásmo vojenských staveb. Sestávalo především z velkého počtu malých pevnůstek, kde tvořilo posádku jen několik mužů. Nejdříve šlo o objekty vzoru 36, které ale nebyly příliš odolné. Brzy se proto přešlo ke stavbě nových objektů lehkého opevnění vzor 37.
Těmto malým betonovým bunkrům se lidově říká řopíky. Název vznikl podle zkratky ŘOP = Ředitelství opevňovacích prací, které zadalo stavbu těchto objektů. Během dvou let výstavby jich vzniklo podél československých hranic téměř deset tisíc. Svému účelu tyto stavby nakonec nikdy nesloužily a mnoho z nich postupně ohlodal zub času. Díky snaze nadšenců do vojenské historie ale některé z nich ožívají a návštěvníkům přibližují horečné přípravy na válečné období nebo napětí doby studené války, kdy mělo dojít k jejich reaktivaci.
Na jižní Moravě patřilo mezi stěžejní části obranného systému opevnění v Junáckém údolí. Bránilo totiž hráz Vranovské přehrady, která umožnovala regulaci hladiny vody v řece Dyji. Právě o Dyji, kopírující v těchto místech hranici země, se opírala obrana v úseku mezi Znojmem a Novosedly. Vranovský úsek opevnění je velmi zajímavý a na mnoha místech poměrně dochovaný.
Pevnostní muzeum Vranov
Pevnostní muzeum Vranov vzniklo v roce 1998, kdy se začalo s rekonstrukcí vybraných opuštěných objektů opevnění. Základem jsou dvě opravené pevnůstky, které svou nynější podobou ukazují různá historická období minulého století.
Poblíž hlavní silnice z Vranova nad Dyjí do Šafova, asi 200 metrů nad zámkem Vranov nad Dyjí, najdete první z objektů bývalé pohraniční obranné linie. Tento řopík vzor 37 je zrekonstruovaný do podoby, jakou měl v roce 1938. Je vybaven lafetací, kde je při prohlídkách usazen těžký kulomet vzor 37, zrcátkovým periskopem, ventilační soupravou a výstrojí a výzbrojí, jakou potřebovala posádka ke své službě.
O kousek dál na kraji lesa stojí druhý řopík, který má exteriér i interiér situovaný do 70. let minulého století, kdy byl reaktivován. V tomto dvoustřílnovém objektu jsou k vidění lafetace s kulomety a příslušenstvím, lapače nábojů, osobní zbraně posádky a další armádní výstroj a výzbroj z 60. a 70. let.
Zvenku si řopíky můžete prohlédnout kdykoliv. Jejich interiér bývá přístupný v květnu a červnu o víkendech, v červenci a srpnu pak každý den kromě pondělí.
Posledním objektem patřícím k muzeu je pozůstatek řopíku, ke kterému dojdete asi po sto metrech lesní cestou. V říjnu roku 1938 jej zničili němečtí ženisté, kteří jeho odstřelem zkoušeli kvalitu a pevnost použitého železobetonu.
Po naučné cestě k zámku
Od této poslední pevnůstky můžete pokračovat lesní cestou dále z kopce dolů. Po levé straně budete míjet odbočku ke kapli Panny Marie Ochranitelky, jednoduché klasicistní stavbě z konce 18. století. Kolem kaple půjdete, pokud se u rozbořeného bunkru vrátíte na nejbližší rozcestí a dáte se doprava, lesem kolem jednoho z neudržovaných bunkrů. Tudy vede část trasy Okruhu hraběnky Heleny Mnizskové, který je celkem dlouhý asi 3 km. U zmíněné odbočky ke kapli se tato trasa potkává s druhou naučnou trasou, kterou je asi 1,5 km dlouhá Hraběnčina stezka. Společně vás pak přivedou přes vyhlídku Tanečnice až k zámku.
Tip: Pokud jste na zámku ve Vranově ještě nebyli, určitě doporučuji jeho prohlídku. Jeho interiéry jsou překrásné a obzvlášť úchvatný Sál předků bere dech.
