Hory jsou krásné, ale umí být i zrádné a měli bychom k nim přistupovat s náležitou pokorou. S takovou myšlenkou jsme opouštěli Symbolický cintorín nedaleko Popradského plesa, důstojné pietní místo, kde památné tabule už více než osmdesát let připomínají ty, kterým se Tatry staly osudnými.
Nejjednodušší cesta k Symbolickému cintorínu je od zastávky tatranské električky Popradské pleso, kde se nachází i parkoviště. Odtud pak vede po modré značce asi 3,5 kilometru dlouhá asfaltová cesta s pozvolným stoupáním k rozcestí Popradská Pol’ana. Tady uhnete na žlutou značku a asi po deseti minutách dojdete k areálu Symbolického cintorína pri Popradskom plese. Odtud pak můžete pokračovat po žluté rovnou k Popradskému plesu, kam dorazíte za dalších zhruba deset minut. Nebo to sem naopak vzít až po cestě od Popradského plesa.
Zamyšlení nad krásou i nebepečím hor
Dominantou pěkného hájku s porostem borovice limby je kaplička, kolem které se nachází několik sektorů s památnými tabulemi. Ke konci roku 2022 tu bylo 400 tabulí se 537 jmény obětí Tater a výjimečně i Tatranců, kteří zahynuli v jiných horách. A také zakladatelů hřbitova Otakara Štáfla, jeho ženy a přátel. Po hřbitově jsou umístěné krásné malované kříže. Těchto 56 detvinaských křížů vyřezali bratři Jozef a Jan Fekiačovi z Detvy. Celý hřbitov je působivým místem. Přímo vyzývá k tomu, abychom se na chvíli zastavili a zamysleli se, jestli k horám přistupujeme s náležitou pokorou a chováme se tu dostatečně rozvážně. Ostatně motto vytesané do dveří kapličky „Mrtvým na pamiatku – živým na výstrahu“ to vystihuje nejlépe.
Historie vzniku Symbolického cintorína
A jak vlastně takový hřbitov, kde ale nejsou mrtví přímo pohřbeni, vznikl? Památné tabule tatranským obětem, věnované jejich rodinnými příslušníky a přáteli, se už od začátku 20. století objevovali na různých místech Tater a jejich umístění často nebylo vhodné. Za vznikem Symbolického cintorína (cintorín je česky hřbitov), který by tyto památníky soustředil na jedno pietní místo, stojí Otakar Štáfl, malíř původem z Havlíčkova Brodu, který se krátce po první světové válce usadil ve Štrbském plese. Právě tam chtěl už v roce 1922 nechat vybudovat Symbolický cintorín, ale se svým návrhem neuspěl. Situace se změnila po roce 1930, kdy se seznámil s Alojzem Lutovským, tajemníkem Československého klubu turistů. Společně pak v dalších letech pracovali na zhmotnění tohoto nápadu. Místo pro něj vybrali pod západní stěnou Ostrvy, nedaleko Popradského plesa a Chaty pri Popradském plese, které byl v té době Otakar Štáfl spolunájemcem. Hřbitov se začal stavět v roce 1936 a vysvěcený byl v roce 1940. Od začátku bylo toto místo hojně navštěvované turisty a to platí dodnes.
