Stránská skála je zajímavým skalním útvarem s krásnou přírodou kolem, a přitom na dohled od brněnských sídlišť a továren. Jde o významnou archeologickou i botanickou lokalitu a také oblíbené místo k vycházkám. Kromě krásy skal a přírody sem návštěvníky láká úžasný výhled do okolí.
Stránská skála se nachází ve východní části Brna, mezi městskými částmi Slatina a Líšeň. Od vlakového nádraží v centru Brna se sem dostanete tramvají č. 10, ale ta ve všední dny jezdí pouze v ranní a odpolední špičce, o víkendech pak každou hodinu. Odtud vystoupáte do kopce až na vrchol skalního výchozu. Delší, ale mírnější cesta vede od zastávky trolejbusu č. 31 nebo 33 Hviezdoslavova, který také jede z centra města. Další možností je autobus č. 78 spojující Židenice a Modřice (nákupní centrum Olympia), kdy vystoupíte na zastávce Malečkova. Tato trasa je asi nepohodlnější, od zastávky půjdete cestou mezi poli a zahrádkami téměř po rovině. Celou oblastí Stránské skály prochází zeleně značená okružní trasa s několika rozcestníky.
Nejkrásnější výhledy si užijete z vrcholu skalní stěny, odkud se vám otevře pohled na brněnské městské části Líšeň a Vinohrady, náhorní plošinu Hády s nepřehlédnutelnou lomovou stěnou vápencových lomů a v dálce uvidíte při dobré viditelnosti také střed Brna s jeho dominantami Špilberkem a Petrovem. S orientací vám pomůže kamenná deska s vyznačenými zajímavými místy.
Vzácné nálezy fosilií a kostí
Stránská skála je vyhlášena národní přírodní památkou a to hned z několika důvodů. Jde o cennou lokalitu archeologických a paleontologických nálezů, významný geologický útvar a také oblast s botanickým významem. Stránskou skálu tvoří druhohorní jurské vápence, které vznikly někdy před 156 miliony lety. Našlo se tu mnoho fosilií především mořských bezobratlých, korálů, ale i vzácné zuby ryb a žraloků. Lokalita byla také bohatá na nálezy kosterních pozůstatků mnoha živočichů obývajících tato místa v průběhu dějin. Mezi vzácné nálezy patří například 645 kostí pleistocenních ptáků nebo zub nového druhu šavlozubé kočkovité šelmy. Mnohé z těchto artefaktů jsou k vidění ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.
Podle archeologických výzkumů byla Stránská skála také sídlištěm pravěkých kultur. První lidé se tu objevili už v době staršího paleolitu, tedy zhruba před 600 000 lety. Šlo o zástupce druhu Homo erectus, člověka vzpřímeného. Toto místo tak patří mezi nejstarší sídliště člověka vzpřímeného v Evropě.
Lomy a štoly poznamenaly původní ráz kopce
Lidé Stránskou skálu využívali nejen jako sídliště a loviště, ale od středověku také jako zdroj kamene. Zdejší vápenec posloužil jako stavební materiál třeba při stavbě kašny Parnas na Zelném trhu nebo v románských základech katedrály sv. Petra a Pavla. Vápenec se tu těžil až do 19. století. Místo později poznamenalo také umělé budování štol pro potřeby nedaleké německé továrny na letecké motory, které ale přerušilo její vybombardování při americkém náletu v srpnu 1944. Na místě této továrny dnes leží rozlehlý areál strojírenské firmy Zetor. Po válce v těchto podzemních prostorách budovala československá armáda protiatomový kryt, který je dnes připraven jako velitelské stanoviště civilní obrany.
Stránská skála je také poměrně hustě protkána jeskyněmi. Napočítáno jich tu bylo celkem 29, některé ale byly zničeny těžbou kamene, jiné jsou nepřístupné. Do některých podzemních prostor je však možné nahlédnout. Přístupná je Medvědí jeskyně, kde před 60 000 lety žili jeskynní medvědi, kteří vyhynuli v poslední době ledové. Dostanete se do ní vchodem do štol na severozápadním úpatí kopce. Přístupné jeskyně bývají ale osídleny často i nyní, a to bezdomovci a narkomany. Některá zákoutí v nich tudíž nejsou moc vábná.
Bohatá říše flóry a fauny
Pro milovníky botaniky je Stránská skála skvělou lokalitou, roste tu velké množství teplomilných rostlin, mezi nimi i chráněné druhy jako například koniklec velkokvětý. I pro botanikou téměř nepolíbené návštěvníky je ale na zdejší flóru krásný pohled. Díky bohatému travnatému porostu se tu dobře daří také hmyzu, můžete tak pozorovat třeba poletující motýly. A pokud budete mít štěstí, narazíte i na vyhřívající se zástupce plazů, třeba ještěrku obecnou nebo zelenou, slepýše křehkého, užovku hladkou či obojkovou. A kde je hodně hmyzu, tam nechybí ani ptactvo. Pokud budete trpěliví, uslyšíte a uvidíte tu třeba pěnkavu obecnou, skřivana polního nebo konipase bílého, zvaného lidově třasořitka.
Výlet na Stránskou skálu je fajn plánem třeba na odpolední procházku v přírodě. Výhledy na Brno a pěkná příroda potěší a nabijí energií.
