Na vrcholu Hvězda v Příchovickém hřebeni stojí novogotická rozhledna Štěpánka, nejstarší v Jizerských horách. Přestože rozhodně nepatří mezi nejvyšší stavby svého druhu, je z ní krásný výhled do širokého okolí.
Rozhledna Štěpánka stojí poblíž Příchovic, místní části obce Kořenov. V severní části obce směrem na Tesařov najdete parkoviště, kde můžete nechat auto a vydat se asi 1,5 kilometru pěšky k rozhledně. Cesta to není nijak náročná, do kopce stoupá pozvolna po asfaltu. Parkoviště je také u chaty Hvězda asi 300 metrů pod Štěpánkou, ale vjezd nahoru je jen na povolení. V této chatě jsme se zastavili na oběd a posilněni se vydali zdolat poněkud strmý konec do té doby pohodlného výstupu.
Dlouhá historie Štěpánky
Stavbu rozhledny na vrchu Hvězda zahájil v roce 1847 kníže Rohan. Zřejmě si tak chtěl udělat dobré jméno u arcivévody Stephana a tím i u dvora ve Vídni. Arcivévoda tehdy dohlížel na stavbu císařské Krkonošské silnice v údolí a na vrchol Hvězda při svém pobytu vystoupal. Kníže Rohan na jeho počest pojmenoval toto místo Štěpánovou vyhlídkou a spustil stavbu rozhledny Štěpánky. O rok později ale arcivévoda ztratil svůj vliv u dvora a kníže Rohan zájem o dostavbu rozhledny. Její torzo udržoval Horský spolek, díky kterému byla Štěpánka o několik desetiletí později přece jen dokončena a otevřena veřejnosti. Stalo se tak v roce 1892 a od té doby se pořád těší velkému zájmu turistů. Těm je tu kromě samotných výhledů k dispozici i stánek s občerstvením a suvenýry.
Pověst o knížeti Rohanovi
Podle pověsti se kníže Rohan nevzdal myšlenky na rozhlednu z nenaplněných zištných důvodů, ale z obavy o svůj život. Cikánská vědma mu totiž předpověděla, že brzy po dostavění věže zemře. A to se také opravdu stalo, kníže umřel do měsíce poté, co byla Štěpánka v roce 1892 dokončena. Nutno ale dodat, že mu v té době bylo téměř 92 let a trpěl nemalými zdravotními potížemi.
Panoramatické výhledy na Jizerky a Krkonoše
Výška rozhledny, kterou tvoří novogotická základna a štíhlá osmiboká věž z cihel a pískovce, je pouze 24 metrů. Díky své poloze se z ní ale i tak naskýtají krásné panoramatické výhledy na Jizerské hory i Krkonoše. Uvidíte údolí Desné a Kamenice, horské vesničky a osady roztroušené na okolních stráních, v dálce pak třeba hory Jizeru a Ještěd nebo vzdouvající se hřebeny západních Krkonoš.
Maltézský kamenný kříž
Poblíž rozhledny stojí na skalním výběžku mohutný kamenný kříž, pravděpodobně největší svého druhu u nás. Vznikl za II. světové války, kdy jej v roce 1944 na tomto místě vztyčili němečtí vojáci na počest svých padlých spolubojovníků. Nezůstal tu ale dlouho. Brzy po osvobození jej českoslovenští vlastenci rozstříleli na čtyři kusy a ty svrhli dolů do údolí. Tam ruiny kříže leželi až do roku 2011, kdy se jej místnímu spolku pro obnovu památek podařilo znovu sestavit a vztyčit na původním místě.
Tento počin ale budí dodnes mnohé negativní reakce. Pro některé lidi je totiž tento kříž symbolem nacistického teroru. Podle jiných však rozhodně není oslavou nacismu, ale připomínkou lidských životů, které byly za války zmařeny. Přece jen i němečtí vojáci byli obyčejnými lidmi a spousta z nich si svůj osud dobrovolně nevybrala. Každý ať si udělá obrázek sám, já se ale také přikláním k názoru, že historie by se neměla ničit a mazat, ale připomínat, abychom se z ní mohli poučit.
Rozhledna Štěpánka mne překvapila svou drobnou stavbou a musím říct, že i na jejím vrcholu je při větším množství turistů dost těsno. Je ale velmi pěkná a výhledy z ní rozhodně stojí za to. Hezký je i kamenný kříž, ať už se k němu váže jakákoliv historie.
Jako další tip na výlet, pokud by se vám ještě nechtělo domů, přidávám nedaleké Muzeum ozubnicové dráhy, kde se bude líbit především všem milovníkům vlaků a železnice.
