Květná zahrada v Kroměříži je klenotem raně barokní zahradní architektury a svou krásou si ani v nejmenším nezadá se slavnými evropskými zahradami. Naopak je dnes jedinou ukázkou takto komplexně komponovaného celku v Evropě. Obdivovat ji můžete kdykoliv během roku a pokaždé bude trochu jiná.
Za vznikem Květné zahrady, původně zvané Libosad, stojí biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který nechal postavit také zámek v Kroměříži. Byla založena v roce 1665 v bažinatém terénu za tehdejšími hradbami města, zhruba 1 kilometr od zámku. Biskup nechal místo odvodnit a vybudovat tu zahradu ve francouzském stylu, z části ale inspirovanou i zahradní architekturou italského, německého a holandského stylu. Projekt zahrady vypracovali italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla a jeho realizace trvala 10 let.
Promyšlená symetrie
Květná zahrada má obdélníkový půdorys o rozměrech 300×485 metrů a vyznačuje se přesnou geometrickou symetrií ve své centrální části. Jednu z kratších stran zahrady tvoří 244 metrů dlouhá kolonáda s galerií soch ztvárňující postavy z antických dějin a bájí. Na její ochoz můžete po schodišti vyjít a podívat se na zahradu shora. Právě uprostřed kolonády býval dříve vstup do zahrady, ale v první polovině 19. století byl postavena nová vstupní budova v klasicistním stylu, na kterou navazuje Čestní dvůr uzavřený ze dvou stran skleníky, Tropickým a Hrubým (Studeným) skleníkem. Vlevo od nich se nachází Holandská zahrada, Pomerančová zahrada, vlevo hospodářské skleníky, Králičí kopeček a voliéra Ptáčnice postavená na ostrůvku ve vodní nádrži.
Základní osa zahrady začíná uprostřed kolonády a rozděluje plochu na dvě symetrické zrcadlově obrácené části. Krásu barevných květinových záhonů a perfektně zastřižených stromů, keřů a trávníků doplňují kašny, sochy a vodní plochy s fontánami. Najdete tu i zahradní bludiště nebo romantická stromová podloubí.
Bohatě zdobená Rotunda
Ve středu Květné zahrady stojí Rotunda, osmiboký pavilon podle návrhu architekta Tencally. Tvoří ji ústřední sál obklopený čtyřmi salónky a čtyřmi umělými jeskyněmi (grottami). Její nádherný interiér zdobí mytologické výjevy, iluzorní malba, kamínkové mozaiky a velmi bohatá štuková výzdoba. Původně byla rotunda do všech stran otevřenou stavbou, později byly vchody zazděny a zůstal jen jeden. V rotundě bylo v roce 1908 instalováno Foucaultovo kyvadlo, které názorně demonstruje zemskou rotaci. Bylo pořízeno na popud profesora, fyzika a astronoma Františka Nábělka a je nejstarším modelem Foucaultova kyvadla u nás.
