Víte, kde najdete nejstrmější železniční trať v Česku? Na severu Čech mezi Tanvaldem a Kořenovem. V budově bývalé železniční stanice v Kořenově dnes sídlí Muzeum ozubnicové dráhy, kde se můžete seznámit s technickými zajímavostmi a historií zdejší zubačky. A v bývalé výtopně si pak prohlédnete krásné historické lokomotivy a vozy, které na zdejší trati jezdily.
Horská ozubnicová dráha Tanvald – Kořenov
Kořenov najdete v nejvýchodnější části Jizerských hor, v těsné blízkosti Krkonoš a polských hranic. Jeho rozloha činí více než 55 km2, díky čemuž je největší horskou obcí v Česku. Mezi jeho hlavní turistické zajímavosti patří ozubnicová železniční trať s nejprudším stoupáním v Česku, místy až v úhlu 58 promile. Na sedmikilometrovém úseku mezi Tanvaldem a Kořenovem musí vlaková souprava překonat výškový rozdíl 235 metrů. Kromě toho jde také o jednu z posledních ozubnicových tratí s normálním rozchodem v Evropě. Vybudována byla v letech 1899 – 1902 jako důležitá spojnice Liberecka a Jablonecka se západním Slezskem, později už Polskem. Provoz na trati zažil za dobu své existence slavná, ale i horší léta. V druhé polovině 20. století význam této železnice opadl natolik, že jí hrozil zánik. Od roku 1992 je však tato trať vyhlášena kulturní památkou a postupně se na ni vrátil provoz.
Po trati se můžete svézt
Na této trati dnes jezdí běžná vlaková doprava, z Liberce přes Tanvald do polského města Sklarzska Poreba. Moderní výkonné lokomotivy už ale ozubnicový systém nepotřebují. Zájemci však mají možnost svést se i historickými vlaky taženými ozubnicovými lokomotivami a to v rámci různých akcí konaných Železniční společností Tanvald, která spravuje i muzeum v Kořenově.
Muzeum ozubnicové dráhy a Výtopna
V muzeu jsou k vidění zajímavé exponáty, dokumenty a fotografie z historie provozu na trati. Můžete si tu prohlédnout třeba různé typy jízdenek, modely drážních vozidel, dobovou kancelář výpravčího nebo ozubnicové soukolí. To nejlepší ale na milovníky vlaků čeká v bývalé výtopně. Tato kamenná stavba sloužila jako zázemí lokomotiv od roku 1902, kdy začal provoz zdejší zubačky, až do roku 1987. Tehdy se pod vahou sněhu propadla střecha výtopny a ta pak zůstala na dlouhou dobu nevyužívanou ruinou. V roce 2016 se ale podařilo s pomocí zahraničního grantu dokončit její opravu a do výtopny se mohly vrátit vlaky. Dnes je součástí muzejního okruhu a k vidění jsou v ní ozubnicové lokomotivy, motorové vozy a další exponáty. Velmi zajímavý je například pohled přímo pod ozubnicovou lokomotivu.
Muzeum zubačky není nijak velké, ale určitě stojí za návštěvu. Nám se tu moc líbilo, především z lokomotiv a vozů ve výtopně byl syn nadšený.
A když budete chtít pokračovat ve výletě, vydejte se na nedalekou rozhlednu Štěpánku, nejstarší rozhlednu v Jizerských horách s malebným názvem, architekturou i výhledy.
