Jednou z dominant severních Čech je slavný televizní vysílač s hotelem stojící na vrcholu hory Ještěd. O letošních prázdninách jsme měli příležitost prohlédnout si ladný tvar této stavby zblízka a pokochat se krásnými výhledy, kterými Ještěd rozhodně nešetří.
Hora Ještěd se tyčí jihozápadně od města Liberec. Se svou výškou 1012 m. n. m. je nejvyšším vrcholem a jedinou tisícovkou Ještědsko-kozákovského hřbetu, který se vypíná nad Libereckou kotlinou. Ještěd má typický kuželovitý tvar s příkrými svahy. Tento tvar pak doplňuje i známý televizní vysílač s hotelem, který na vrcholu stojí už téměř padesát let a dotváří typický obrázek symbolizující město Liberec.
Televizní vysílač a hotel Ještěd
Zájem turistů o horu Ještěd začal vzrůstat během 19. století. V jeho polovině tu vznikl stánek s občerstvením a možností přespání, v 70. letech 19. století pak byla postavena první chata nabízející ubytování, brzy přezdívaná Rohanova chata. Vzrůstajícímu počtu návštěvníků ale nestačila. V roce 1907 tu proto byla slavnostně otevřena nová horská chata Nový ještědský dům s 28 metrů vysokou vyhlídkovou věží. Chata měla 23 pokojů, noclehárnu, velký sál a terasu. V provozu zůstala i původní Rohanova chata. V roce 1963 ale Nový ještědský dům zničil požár. A o rok později lehla popelem i Rohanova chata. To už ale byl schválen plán na vybudování nové stavby na vrcholu Ještědu. Vybrán byl návrh architekta Karla Hubáčka, který v něm skloubil požadavky na televizní vysílač, hotel a restauraci, a to vše v jedné budově. Základní kámen byl položen v roce 1966, v roce 1971 začal fungovat vysílač a v roce 1973 pak byly otevřeny veřejnosti i restaurace a hotel. Od té doby se tato unikátní stavba ve tvaru jednodílného rotačního hyperboloidu stala nedílnou součástí Ještědu a nepřehlédnutelným orientačním bodem. Její výška činí téměř 100 metrů a kruhový půdorys má průměr 33 metrů.
Jak nejlépe na Ještěd?
Na Ještěd se můžete vydat různými způsoby. Pro zdatnější turisty se samozřejmě nabízí pěší výšlap, který začíná v Horním Hanychově. Auto můžete nechat na centrálním parkovišti, případně sem dojet z Liberce tramvají číslo 3. Trasa není příliš dlouhá, ujdete jen necelých 5 kilometrů, ale vzhledem k převýšení přes 400 metrů se při jejím zdolání nejspíš docela zadýcháte. Pohodlnou možností je vyjet nahoru vlastním autem na parkoviště u horské chaty Ještědka a dojít zhruba kilometr na vrchol. Autem se dá jet i k vysílači, ale to nevím, jestli není jen pro hosty ubytované v hotelu (nezjišťovala jsem to, nebylo to v našich plánech).
Na Ještěd vedla i lanová dráha, její provoz ale ukončila tragická nehoda v říjnu 2021. Kyvadlová dvoukabinová visutá lanovka byla jedinou lanovou dráhou, kterou provozovaly České dráhy. Nahoru vyjela kabina s kapacitou až 35 osob za 4 minuty, a to v maximální výšce až 30 metrů nad zemí. Lanovku odkoupilo od Českých drah město Liberec a plánuje tu do roku 2030 zprovoznit novou dráhu.
Okouzlující výhledy
Ještěd se může chlubit nádhernými výhledy. V širokém okolí jde o nejvyšší a také osamělý vrchol, díky čemuž dohlédnete opravdu daleko. Město Liberec na úpatí Ještědu budete mít jako na dlani, dohlédnout ale můžete na severu do Německa a Polska, na východě na Jizerské hory, Krkonoše i Orlické hory, na západě k Českému středohoří, Doupovským horám a Krušným horám, na jihu k Železným horám a na jihozápadě můžete spatřit Polabí, Křivoklátskou vrchovinu i Prahu. To ale musí být skvělé podmínky viditelnosti, které se podaří málokdy. Každopádně i když neuvidíte zrovna polovinu Čech, výhledy do okolí jsou tu opravdu skvostné.
Rohanský kámen a Dítě z Marsu
Kromě samotné stavby vysílače s hotelem tu jsou i další zajímavé objekty, kterých si určitě všimnete. Na plošině u vysílače se vypíná Rohanský kámen, který označuje dávnou hranici panství Rohanů a Clam-Gallasů. Žulový hraniční kámen tu stojí od roku 1838 jako upomínka na návštěvu člensky panské rodiny Adély Rohanové. Daleko větší pozornost na sebe ale poutá bronzová socha mimozemšťana Dítě z Marsu. Vytvořil ji sochař Jaroslav Róna a na vrchol Ještědu kousek pod vysílač byla umístěna v létě roku 2010.
