Hrad Bítov patří k nejstarším hradům v Česku. Jeho poloha v malebné krajině Podyjí, nad Vranovskou přehradou v soutoku řek Dyje a Želetavky, z něj činí také jeden z nejromantičtějších hradů. A kdo jej už navštívil, jistě mi dá za pravdu, že patří i k těm nejzajímavějším. Ve svých útrobách nabízí návštěvníkům bohatě zdobené novogotické palácové prostory i rozsáhlou zoologickou sbírku tuzemských a exotických zvířat, včetně unikátní sbírky vycpaných psů.
Státní hrad Bítov najdete asi 35 kilometrů severozápadně od Znojma a 9 kilometrů od Vranova nad Dyjí. Stojí na skalnatém ostrohu obtékaným řekou Želetavkou, která se tu vlévá do Dyje. Kdysi hluboké údolí v první polovině 20. století částečně zatopila Vranovská přehrada, pod jejíž hladinou skončila i původní ves Bítov. Dnešní obec Bítov leží asi o dva kilometry dále na východ u Bítovské zátoky. Hrad ale pořád stojí na svém čestném místě na kopci stejně jako ve svých počátcích v 11. století. Dojedete k němu po odbočce ze silnice spojující obce Bítov a Zblovice, parkoviště se nachází zhruba jeden kilometr od hradu a půjdete k němu trochu netradičně z kopce.
Historie hradu od Přemyslovců…
První zmínky o Bítovu pochází z první poloviny 11. století, kdy byl postaven dřevěný hrad na místě původního velkomoravského hradiště. Byl důležitým opěrným bodem Přemyslovců, vznikl jako první z linie hradů chránících jižní hranici tehdejšího přemyslovského území. V první polovině 13. století se začalo s jeho přestavbou na kamenný hrad. Dokladem této doby je válcová břitová věž s románskými základy, která je nejstarší dochovanou částí hradu. Po vymření Přemyslovců se počátkem 14. století dostává hrad do rukou rodu Lichtenburků. Ti pokračují s přestavbou hradu a budují jeho jádro. Za největšími změnami stojí Rajmund z Lichtenburku, který se stal zakladatelem moravské větvě Lichtenburků a také prvním moravským zemským hejtmanem. Kromě nového obytného paláce a mohutného opevnění nechal postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie na hradním nádvoří.
…po barona Haase
Za další přestavbou, tentokrát na barokní opevněný zámek, stojí rod Jankovských z Vlašimi. Bítovské panství koupil v roce 1612 Fridrich Jankovský z Vlašimi a jeho potomci hrad spravovali do poloviny 18. století. Poté se dostal do držení rodu Daunů, kteří se také podepsali na jeho podobě. V letech 1811 – 1863 pracovali na romantické gotizující proměně hradu. Po Daunech se na Bítově vystřídalo v rychlém sledu několik majitelů, až hrad koupil v roce 1912 rakouský velkovýrobce porcelánu Georg Haas z Hasenfelsu, a to pro svého syna Jiřího Juliuse Haase. Baron Haas byl posledním soukromým majitelem Bítova a přečkal tu i celou II. světovou válku. Když jej ale chtěli na jaře roku 1945 jako ostatní Němce odsunout do Rakouska, raději na hradě spáchal sebevraždu. Stát převzal hrad Bítov do své správy a v roce 1949 jej zpřístupnil veřejnosti.
Vycpaní zvířecí miláčci barona Haase
Baron Jiří Haas měl složitou povahu, pro kterou si příliš nerozuměl s mnoha lidmi (tedy kromě žen, pro množství milenek se mu dokonce přezdívalo český Casanova). O to více se obklopoval němými tvářemi. Byl velkým milovníkem zvířat a za svého života si na hradě zřídil zoologickou zahradu, tehdy jednu z největších soukromých zoo v celé Evropě. Choval zde různá zvířata, od rybiček a papoušků, přes mravenečníka až po svou oblíbenou lvici, kterou jako mládě koupil od cirkusu.
Velmi rád měl také jezdecké koně, nejvíce ale miloval psy všech ras. Z původně divadelního sálu udělal velký psinec a z panské hradní kuchyně zřídil kuchyň pro své psí miláčky. V psinci pobývalo až 200 psů všemožných ras, od dog a bernardýnů, přes irské setry a jezevčíky po různé křížence. O pejsky bylo na hradě královsky pečováno, staral se o ně početný vyškolený personál. Se svými nejoblíbenějšími psy se nemohl baron rozloučit ani po jejich smrti, nechal je proto vypreparovat. Tak vznikla unikátní sbírka 51 vycpaných psů, která je největší svého druhu na světě.
Prohlídka hradních interiérů
Na Bítově si můžete projít několik prohlídkových okruhů. Základní okruh vás provede palácovými interiéry, které prezentují život hrabat Daunů a barona Haase na hradě. Místnosti paláce zaujmou především nádhernou novogotickou iluzivní výmalbou, která opravdu věrně napodobuje obložení stěn dřevem, kamenem nebo štukem. Atmosféru dob minulých dokresluje stylový historický nábytek z různých slohů. Velmi zajímavé je také druhé patro paláce, ve kterém se nachází rozsáhlá zoologická sbírka tuzemských a cizokrajných zvířat a loveckých trofejí. Sbírku založili velcí cestovatelé bratři Vladimír a Otakar z Daunu. Baron Haas tuto sbírku rozšířil, například o kolekci koček a veverek stylizovaných do lidských rolí včetně různých oblečků a doplňků.
Po zoologických sbírkách následuje i proslulá sbírka vycpaných psů a podíváte se také do historické hradní kuchyně. V dalších okruzích si můžete prohlédnout zbrojnici se sbírkami zbraní převážně ze 17. století nebo hladomornu, mučírnu a vězení v Břitové věži. V zahradě hradu pak najdete malou zoologickou zahradu s papoušky, pávy, kozami a dalšími menšími zvířaty.
Tip: Po cestě od obce k parkovišti hradu určitě nepřehlédnete rozhlednu Rumburak, která patří ke stejnojmenné restauraci a penzionu. Doporučuji zastavit se i tady a pokochat se výhledem z jejího ochozu. Lichtenburkové nechali vybudovat i nedaleký hrad Cornštejn, ze kterého se do dnešních dní dochovala jen zřícenina. Určitě ale také stojí za návštěvu, romantické kulisy zříceniny a krásné výhledy si nenechte ujít. Návštěvu obou památek můžete spojit a třeba i pěšky. Já jsem naposledy šla od hradu Bítova lesem dolů k přehradě, kolem Bítovské zátoky, přes most na druhý břeh a nahoru na Cornštejn.
