Chýnovská jeskyně na východě Jihočeského kraje je jiná než jeskyně, jaké znám z našeho nedalekého Moravského krasu. Nemůže se sice pochlubit bohatou krápníkovou výzdobou, zato ale návštěvníky ohromuje krásně barevnými stěnami, které vypadají jako malované.
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2022/02/IMG_3409-1024x768.jpg)
Chýnovská jeskyně se nachází na jižním úpatí Pacovy hory, asi 3 kilometry od města Chýnov v okrese Tábor. Objevena byla náhodou v roce 1863 při práci v selském kamenolomu a prakticky ihned se začalo s jejím průzkumem a úpravami. Už v roce 1868, tedy jen pět let po objevení, mohla být díky tomu otevřena veřejnosti. Stala se tak vůbec první zpřístupněnou jeskyní na území dnešního Česka. Tvoří ji krasové i nekrasové horniny a nemá téměř žádnou krápníkovou výzdobu. Díky rozmanitosti minerálního složení této lokality jsou ale stěny jeskyně krásně barevné, působí až pohádkově. Na mnoha místech je velmi dobře vidět střídavě rovné a zvlněné pruhování tmavého černozeleného amfibolitu a světlého mramoru, tedy krystalického vápence v barvách od bílé, přes žlutou a oranžovou až po hnědou. Díky tomu dostalo místo i svůj neoficiální název Malovaná jeskyně.
Po Čertových schodech do nitra hory
Chýnovské jeskyně jsou přístupné od dubna do října, v zimě jsou uzavřeny z důvodu zimování netopýrů. Návštěvnická trasa je docela fyzicky náročná. Dlouhá je sice jen 260 metrů, ovšem musí se během ní zdolat téměř 400 mnohdy strmých schodů a sestoupit 42 metrů do nitra Pacovy hory. Za kovovou mříží chránící vstup do jeskyně, která je sama už 9 metrů pod úrovní vstupního areálu, se klesá nejprve chodbou Vstupní a poté Schwarzenberskou. Dolů vedou Čertovy schody, na které byl použit pouze kámen z jeskyně. Jejich název jistě každý návštěvník pochopí už při sestupu, natož pak při pohledu zpátky vzhůru. Po cestě je k vidění zajímavě zbarvený strop jeskyně, ale tady je lepší koukat raději pod nohy.
Barevné stěny a zajímavé sklaní útvary
Následuje Chlebová pec a Žižkova střelba, kde se zastavíme, abychom si prohlédli zvláštní prohlubně ve stropě zvané hrnky, které opravdu připomínají otisky po dělových koulích. Tady si už můžeme i dobře prohlédnout pestrobarevnost stěn.
Pak projdeme kolem malého kamenného čertíka a otevře se před námi Kaple svatého Vojtěcha, dominantní prostor Chýnovské jeskyně. Při postupném rozsvěcování kaple se naladíme na tajuplnou atmosféru poslechem úvodní melodie Bachovy skladby Toccata a fuga d mol. A naskytne se nám krásný pohled na barevnou skálu, do které je zasazen kovový kříž z konce 19. století. Ten nahradil původní dřevěný kříž od prvních průzkumníků. Nad křížem zůstal zachován podpis jednoho z prvních objevitelů jeskyně Jana Strnada a datum 14. července 1863. Na stěně kaple jsou i další podpisy průzkumníků z 19. století. Zajímavý je také strop kaple, který je posetý hrnky různých velikostí a vypadá tak jako po velké bitvě.
Podzemní jezírko, oko a drak
Dále nás čeká už jen několik schodů do nejnižšího bodu prohlídkové trasy v hloubce 51 merů pod povrchem, kde se nachází Purkyňovo jezírko, to je ale k vidění jen malým průhledem ve skále. Zato na stěnách jsou dobře k vidění pozoruhodné útvary kruhového tvaru, takzvaná oka. Nejznámější z nich je Purkyňovo oko nad jezírkem, které je symbolem Chýnovské jeskyně.
Od Purkyňova jezírka stoupáme k Dračí hlavě, moc pěkně modelované skále, kde představivost dětí i dospělých podpoří drakova lesklá očka. Od něj pokračujeme dál nahoru Spojovací chodbou k Ohništi čarodějnic, za kterým jsou uloženy jediné dva větší krápníky v celých jeskyních. Nepochází přímo odsud, ale z těžbou zničených krasových dutin v lomu na Pacově hoře.
Pak už následuje poslední stovka schodů a jsme zpátky nahoře. V uměle vyražené výstupní chodbě si ještě můžeme prohlédnout fotky u nás žijících netopýrů a jsme venku na světle. Kdo má zájem, může se ještě vrátit zpátky do chodby a prohlédnout si křižáky jeskynní, velmi zajímavé pavouky žijicí nedaleko východu z jeskyně. O těch nám ale průvodkyně řekla raději až venku, kdyby se jich náhodou někdo z návštěvníků bál. Tak snad se těchto krásných pavouků nebudete taky bát a návštěvu Chýnovských jeskyní si nenecháte ujít. Rozhodně stojí za to si je prohlédnout.