Na okraji Bratislavy, při soutoku řek Dunaje a Moravy, se na vysokém skalním ostrohu tyčí majestátní zřícenina kdysi velmi významného hradu. Tady se psaly nejstarší dějiny slovenského lidu a za pozornost stojí hrad i dnes. Pozůstatky jeho paláců jsou obdivuhodné a výhledy z něj fascinující.
Od doby kamenné po Velkou Moravu
Podle archeologických výzkumů pochází nejstarší pozůstatky osídlení v místě dnešního Devína už z mladší doby kamenné, tedy z doby cca 5000 – 4000 let př. Kr.. Šlo o významné místo, kde se křížily pradávné obchodní cesty, Podunajská, spojující východ a západ kontinentu, a Jantarová vedoucí od Středomoří k Baltskému moři. Sídlili tu lidé v době halštatské, keltské i římské, jak dokládají nálezy zbytků staveb a historických předmětů. Rozsáhlejší osídlení tu pak vyrostlo v období Velké Moravy. Z té doby, konkrétně z roku 864 pochází první doložitelná zmínka o názvu hradu Devín, v tehdejší řeči Dowina. Do dnešních rozměrů se ale hradisko postupně rozrostlo až v době středověku.
Od středověku po Napoleona
Ve 13. století byl Devín královským hradem a sloužil jako pohraniční pevnost Uherského království. V první polovině 15. století tu proběhla rozsáhlá výstavba, kdy byl postaven gotický palác, přestavěn horní hrad, vybudováno opevnění celého areálu a vykopána 55 metrů hluboká hradní studna. To vše pod taktovkou Garayů, šlechtického rodu pocházejícího původně z Chorvatska. Dalším významným rodem, který se na podobě Devína výrazně podepsal, byly Báthoryovci. Ačkoli hrad nevlastnili ani celých sto let (od roku 1527 do roku 1605), zůstal po nich mimo jiné na středním nádvoří nový renesanční palác.
Postavili také strážní věžičku Mníšku nad soutokem Dunaje a Moravy. Posledními majiteli hradu byli zástupci rodu Pálffyů, kteří jej získali v roce 1635. Šťastná a hlavně dlouhá budoucnost ale Devín už nečekala. V roce 1809 jej zcela nesmyslně vyhodili do vzduchu napoleonští vojáci, kteří se tudy stahovali po ostřelování Bratislavy. Pálffyové měli hrad v majetku až do roku 1939, ale do jeho opravy už po této události neinvestovali a hrad postupně chátral.
Snaha o záchranu se daří
Během druhé poloviny 20. století probíhal na hradě systematický archeologický výzkum, který postupně odhalil velmi zajímavou historii tohoto místa. Díky úspěšné snaze o zakonzervování ruin se také podařilo uchovat, co z hradu do té doby zbylo, a můžeme si tak i dnes představit jeho dřívější majestátnost.
Do hradního areálu se vchází hlavní severní bránou. Na rozsáhlém prostranství spodního hradu se nachází základy raně křesťanské kaple, základy jedné z budov osady stojící tu někdy v 11. – 13. století a objekt strážnice z 15. století. Mezi spodním a středním hradem najdete zbytky muničního skladu z období Palffyovců a také základy a model velkomoravského kostela z druhé poloviny 9. století.
Střední hrad tvoří pozůstatky kdysi jistě krásných paláců Garayů a Báthoryů. Nepřehlédnutelná je také hradní studna. Z vyhlídkové terasy středního hradu se otevírá krásný pohled na kouzelnou přírodní scenérii. Přímo úchvatný výhled se pak naskýtá z horního hradu, který kdysi tvořila šestiboká kamenná věž.
Hrad Devín je fascinující svou architekturou i překrásnými výhledy. Vydat se sem rozhodně stojí za to.
