Na vyvýšenině nad městem Rájec-Jestřebí stojí barokní zámek Rájec nad Svitavou, který zaujme svou krásnou architekturou a přepychovými interiéry knížecí rodiny Salmů. Elegantní sídlo jako vystřižené z francouzského venkova nepatří mezi největší, ale rozhodně mezi nejzajímavější zámky na Moravě.
Město Rájec-Jestřebí leží zhruba 5 kilometrů severně od okresního města Blansko a přezdívá se mu severní bránou Moravského krasu. Do roku 1960 šlo o dvě samostatné obce Rájec nad Svitavou a Jestřebí, které se spojily společně s obcemi Holešín a Karolín v jedno město s názvem Rájec-Jestřebí. Zámek stojí na vyvýšenině nad původní obcí Rájec nad Svitavou, po které si nechal svůj název.
Nejstarší historie rájeckého panství
O Rájci i několika původních tvrzích, které tu od 13. a 14. století stály, toho není moc známo. O panství jsou zmínky jen v soupisech majetků několika rodů. Od roku 1464 vlastnili rájecké panství Drnovičtí z Drnovic, kteří obnovili jednu z tehdy pustých tvrzí v pozdně gotickém stylu. V roce 1570 pak nechal Bernard Drnovský z Drnovic své sídlo výrazně přestavět na renesanční čtyřkřídlý dvoupatrový zámek s věží nad hlavním vchodem. Zámek se v této podobě ale nezachoval, v roce 1756 jej zcela zničil velký požár, zůstaly jen hospodářské budovy v okolí. V té době majetek vlastnil štýrský hraběcí rod Rogendorfů, za jehož člena Georga Ehrenreicha se provdala Johanka Drnovská, poslední zástupkyně rodu Drnovských. Rogendorfové ale neměli o zdejší sídlo příliš zájem, a tak jej po požáru neobnovili.
Nový zámek ve francouzském stylu
V roce 1763 panství v tomto stavu koupil starohrabě Antonín Karel Salm-Reifferscheidt, diplomat, tajný rada, nejvyšší komoří a hofmistr ve službách Marie Terezie a Josefa II.. Starohrabě Antonín Karel se stal zakladatelem nové rodové větve Salm-Reifferscheidt-Raitz. Rájec si vybral za své reprezentativní sídlo a nechal tu na místě zničeného zámku postavit nový. Jeho podobu navrhnul francouzský architekt Isidor Amand Canevale, který se inspiroval v letních sídlech francouzské šlechty té doby. Vznikl tak u nás poměrně ojedinělý zámek typu maison de plaisance, ve stylu rokokového klasicismu, tedy přechodu mezi přebujele zdobným pozdním barokem a jednodušším klasicismem. Samotná výstavba trojkřídlého zámku s hlavní dvoupatrovou budovou a mansardovou střechou probíhala v letech 1763 – 1769. Úplného dokončení se starohrabě Antonín Karel nedočkal, zemřel v roce 1769. Poslední stavební úpravy tak už vedl jeho syn Karel Josef.
Salmové rájecký zámek dlouho využívali jen jako letní sídlo, kde trávili letní měsíce nebo podzimní čas honů. Natrvalo se sem přestěhovali až s první světovou válkou, když zanikl vídeňský habsburský dvůr. Poté tu žili do roku 1945, kdy jim byl majetek na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Od roku 1949 je zámek přístupný veřejnosti.
Reprezentační prostory a soukromé apartmány
Na zámku si můžete projít dva základní prohlídkové okruhy. V přízemí se nachází reprezentační prostory šlechtické rodiny Salmů. Projdete tu třeba honosnou jídelnou, kabinetem rytin, portrétní rodovou galerií a velkou knihovnou, která je se svým rozsahem téměř 60 000 svazků druhou největší soukromou šlechtickou knihovnou na Moravě. Druhý prohlídkový okruh prochází prvním patrem zámku, kde se nachází soukromé obytné apartmány a hostinské pokoje. Jsou situovány do druhé třetiny 19. století, kdy tu pobýval kníže Hugo Karel František III. ze Salm-Reifferscheidt a jeho manželka Alžběta, princezna z Liechtensteinu. Součástí jsou ložnice, pracovny a salóny vybavené kromě dobového nábytku také osobními předměty a uměleckou sbírkou rodiny Salmů, například vzácným souborem uměleckých předmětů z horského křišťálu z konce 16. století.
Čestné nádvoří a anglický park
Před hlavním průčelím zámku se nachází čestné nádvoří, jehož ústředním bodem je velká kašna s fontánou. Na jaře a v létě jsou záhony krásně rozkvetlé a dokreslují pohádkový vzhled zámku. Za budovou zámku na svahu směřujícím k obci se rozkládá volně přístupný anglický park, který nechal do současné rozlohy rozšířit v roce 1830 starohrabě Hugo František Salm, nejvýznamnější zástupce rodů Salmů. V parku roste řada vzácných dřevin a nachází se tu tři rybníčky napájené původním samospádovým vodovodem, který napájí i kašnu na nádvoří.
Zámecké zahradnictví se sbírkou kamélií
K zámku patřila oranžérie, která byla kvůli špatnému technickému stavu v polovině 20. století zbořena. Zámecké zahradnictví ale nezaniklo, na místě oranžérie byly postaveny nové skleníky. Zahradníci se starají o zámecký park a také o bohatou květinovou výzdobu zámku. V roce 1973 sem byla z pražských Průhonic převezena vzácná sbírka kamélií a od té doby se zámecké zahradnictví na tyto rostliny specializuje. Sbírka dnes čítá přes padesát odrůd kamélií, z nichž některé byly přímo tady vyšlechtěny. Na přelomu února a března v době květu kamélií je možné zámecký skleník navštívit.
