Když se řekne Kladruby nad Labem, většině lidí se hned vybaví slavný hřebčín. Právě chovem ušlechtilých starokladrubských koní je toto místo proslulé a to právem. Ve zdejších stájích si můžete tato krásná zvířata zblízka prohlédnout a dozvědět se spoustu zajímavostí o jejich chovu. Věděli jste třeba, že všichni bělouši se rodí tmaví a bělají až během dospívání? Za prohlídku stojí i malý, ale krásný zámek, kam jezdíval císař František Josef I. a jeho krásná žena Sisi.
Kladruby nad Labem se nachází v okrese Pardubice, asi 22 kilometrů západně od okresního města. Tato malá obec s necelými sedmi stovkami obyvatel je známá především díky místnímu Národnímu hřebčínu Kladruby nad Labem a chovu starokladrubských běloušů. Srdce hřebčína tvoří budovy hlavních stájí, které jsou postaveny v čistě uspořádaném klasicistním stylu. Přiléhá k nim kostel sv. Václava a Leopolda a menší zámek, který v minulosti býval vždy připravený pro císařské návštěvy. Celý areál pak kromě historických budov mnoha účelů tvoří také pastviny, louky, aleje a lesy nebo slepá ramena řeky Labe. V roce 2015 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce, která hřebčínu vrátila jeho klasicistní podobu z počátku 19. století.
Dlouhá historie chovu koní
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě. Tradice chovu koní tady sahá minimálně do 14. století, ale významným milníkem se stal rok 1579, kdy císař Rudolf II. nechal zdejší hřebčín povýšit na císařský dvorní hřebčín. Ten zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr ve Vídni a v Praze a to až do roku 1918. Od konce 16. století se tu nepřetržitě chovají starokladrubští koně, nejstarší původní české plemeno a také jedno z nejstarších plemen na světě. Starokladrubský kůň byl v roce 1995 prohlášen kulturní památkou a celý hřebčín s kmenovým stádem starokladrubských běloušů se stal v roce 2002 i národní kulturní památkou. V roce 2019 se pak zařadil také na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Ušlechtilý starokladrubský kůň
Starokladrubští koně byli vyšlechtěni před více než 400 lety speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Dříve se chovali v různých barvách, od konce 18. století ale pouze v barvě bílé a vrané. Vraníky chová hřebčín ve Slatiňanech, v Kladrubech se zaměřují na bělouše. Pro ceremoniální účely císařského dvora se v minulosti využívali právě bělouši, vraníci zase sloužili vysokým církevním hodnostářům. Kladrubáci slouží i dnes jako kočároví koně na královských dvorech v Dánsku a ve Švédsku, jsou ale také velmi oblíbení jako soutěžní koně ve spřežení nebo v klasické drezuře. A pro svou vyrovnanou a klidnou povahu se využívají i v hipoterapii nebo pro volnočasové ježdění.
Prohlídka stájí
Při prohlídce stájí nahlédnete do míst, kde tito nádherní koně žijí a pracují. Dozvíte se spoustu zajímavostí o jejich přísně hlídaných rodových liniích, o každodenní práci s nimi nebo o náročnosti zkoušek, které musí hříbata složit před tím, než se z nich stanou plemenní hřebci nebo chovné klisny. Za hřebčínem se rozkládají pastviny, kde uvidíte volně se pasoucí klisny s hříbaty.
Zámek z doby císaře Františka Josefa I. a Sisi
V druhé polovině 16. století dal v hřebčínu císař Maxmilián II. přistavět trojkřídlý jednopatrový zámek, aby měl kde přebývat při svých zdejších častých návštěvách. Zámek později několikrát vyhořel a byl přestavěn v různých stylech. Během jeho prohlídky projdete dvanácti sály a komnatami stylově zařízenými do podoby z konce 19. století, kdy jej navštěvovali císař František Josef I. a jeho manželka Alžběta známá jako Sisi. K zámku přiléhá kostel sv. Václava a Leopolda, vystavěný na pokyn císařského páru v roce 1859 v novorenesančním stylu na místě původního vyhořelého kostela. Do něj se také během prohlídky podíváte a můžete si tu i zazvonit pro splnění svého tajného přání.
Malá rozhledna
Z bývalé vodárenské věže vedle stájí vznikla malá rozhledna. 87 schodů vás zavede do výšky 17 metrů nad zemí, ze kterých si areál hřebčína prohlédnete z ptačí perspektivy.
