Čistá příroda, hluboké borové lesy a úžasné skalní útvary, to jsou Budislavské skály na Pardubicku a jejich skalní města. Pokud hledáte tip na výlet do přírody v tomto kraji, rozhodně doporučuji navštívit Toulovcovy maštale.
Oblast Budislavských skal je pískovcovou plošinou rozdělenou čtyřmi údolími. Zub času a povětrnostní vlivy tu společně vytvarovaly zajímavé skalní útvary a skalní města Toulovcovy a Městské maštale, která jsou dnes turisticky lákavým cílem. A to navzdory tomu, že rozlohou patří mezi nejmenší česká skalní města, a na rozdíl od těch v Adršpachu nebo Hruboskalsku se netyčí do výšky, ale jsou zahloubená v krajině. Jejich návštěvy jsme ale určitě nelitovali, naopak ji vřele doporučuji.
Cestou necestou k cíli
Výchozím bodem k návštěvě Toulovcových maštalí pro nás byla obec Bor u Skutče. Odtud k nim vedou hned dvě turistické trasy, červeně a zeleně značená cesta. Ta červená je mírnější, vede více po vrstevnicích a nemusí se na ní tak prudce do kopce a z kopce. Je ale zase delší. My se vydali po kratší zelené, na které jsme museli překonat dvě údolí. Pro lidi s horší pohyblivostí by to byla cesta nepříjemná, přece jen stoupání a klesání byla místy docela prudká a na cestě plno kamení a kořenů. Není to ale nic, co by se nedalo zvládnout. S přehledem a bez remcání to zvládl i náš tehdy pětiletý syn.
Skalní věž Petrovna
Prvním větším skalním útvarem po cestě byla věž Petrovna, nejvyšší skála Maštalí. Tato 15 metrů vysoká skalní věž by mohla být pěknou vyhlídkou, hustý a vysoký lesní porost ji ovšem převyšuje a jakýkoliv výhled zakrývá. Každopádně je i tak zajímavé vylézt si na její vrchol a kouknout se na tu hloubku pod sebou.
Kolem Petrovny pak následoval prudký sestup do údolí a po chvilce opět cesta nahoru a zase dolů. I po cestě jsme míjeli úžasné skalní útvary a soutěsky, které střídala romantická lesní krajina.
Toulovcovy maštale stojí za námahu
To už se objevily obrysy očekávaného skalního městečka. Stačilo zdolat poslední kopec, na kterém stojí. Pak už jsme se mohli ponořit do jeho uliček a prozkoumat každé zákoutí. Veškerá námaha na cestě stála za to. Atmosféra místa, obzvlášť těch úzkých a tajuplných skulin a vlhkých skal porostlých sametovým mechem, je úžasná.
Loupeživý rytíř, nebo zdatný obchodník?
Toulovcovy maštale dostali název podle pověsti o rytíři Toulovci. Tento loupeživý rytíř údajně okrádal bohaté kupce a se svou družinou se skrýval právě ve zdejších hlubokých lesích, v labyrintu skalního města. Ačkoliv šlo o loupežníka, prostý lid ho měl rád, protože k chudým byl vždy velmi štědrý. Na sklonku života pak měl darovat značnou část svého majetku špitálu v Litomyšli, aby se vykoupil ze svých hříchů. Díky tomu byl i pohřben na špitálském hřbitově ve společnosti počestných občanů. Tak praví pověst, historické prameny jsou ale méně barvité a romantické. Hrdinou z pověsti byl nejspíš v 15. století žijící rytíř Vavřinec Toulovec z Třemošné, majitel statků v okolí a zdatný obchodník. Nikoliv loupežemi, ale právě svými obchody si vydělal velké jmění, o které se šlechetně podělil se špitálem. Za povětší o jeho loupeživém životě tak možná stojí obyčejná závist jeho schopností.
Po důkladné prohlídce, nasátí atmosféry a pokochání se uměním a fantazií přírody jsme se vydali zpět stejnou trasou. Kromě trochu bolavých nohou jsme si z Toulovcových maštalí, bájného domova loupeživého rytíře, odnesli i moc pěkné zážitky.
