Lomnický štít patří díky visuté lanovce až na vrchol k nejdostupnějším štítům ve Vysokých Tatrách. Přímo pod ním ve Skalnaté dolině leží ledovcové jezero, které nemůže žádný z návštěvníků minout. Skalnaté pleso a jeho okolí s úchvatnými štíty hor je ale samo o sobě skvělým důvodem vydat se sem na výlet, i kdybyste nechtěli nebo nemohli pokračovat dál na Lomnický štít.



Ztrácející se Skalnaté pleso
Skalnaté pleso je vysokohorské morénové jezero, které vzniklo na konci doby ledové za suťovým valem vytvořeným ustupujícím ledovcem. Leží v nadmořské výšce 1751 metrů, je 212 metrů dlouhé a 85 metrů široké. Jeho maximální hloubka činí 4,2 metrů, ale hladina během roku značně kolísá. Během stavby lanovky totiž bylo narušeno dříve nepropustné podloží a pleso kvůli tomu přichází o vodu, v suchém letním období bývá někdy bez vody úplně. Protéká jím Skalnatý potok, který ale také vysychá.



Lanovkami na Skalnaté pleso
Výchozím bodem k výletu na Skalnaté pleso, a případně i dále na Lomnický štít nebo Lomnické sedlo, je obec Tatranská Lomnice. My jsme sem dojeli vlakem ze Štrbského plesa, s přestupem ve Starém Smokovci. Od nádraží jsme se drželi cedulek a modré turistické trasy, které nás po zhruba 1 kilometru dovedly až ke spodní stanici lanové dráhy Tatranská Lomnica – Štart. Tady jsme se šestimístnou sedačkovou lanovkou přesunuli z výšky 888 m.n.m. do výšky 1169 m.n.m., přestoupili do kabinkové lanovky Štart – Skalnaté pleso a popojeli ze 1170 m.n.m. do 1768 m.n.m, odkud už se nám otevřel opravdu úžasný výhled dolů do Popradské kotliny i na majestátní Lomnický štít přímo nad Skalnatým plesem, vlevo od něj pak na Lomnické sedlo, Vel’kou Lomnickou vežu a Lomnický hrb, které jsou součástí Lomnického hřebene, napravo od něj Vidlový hřeben s Vel’kou Vidlovou vežou, Kežmarským štítem a Huncovským štítem.






Encián a další budovy u Skalnatého plesa
U Skalnatého plesa stojí několik staveb. Tou největší je budova Encián, která slouží jako dolní stanice visuté lanové dráhy na Lomnický štít a dříve tu končila i lanovka z Tatranské Lomnice, ta má ale už svou samostatnou stanici vedle. Ve zrekonstruované budově, kterou navrhnul slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič, si můžete prohlédnout v Galerii Encián historické fotografie z budování lanovky na Lomnický štít. A také si vyšlápnout schody na vyhlídkovou věž, odkud se otevírá zase trochu jiný pohled na celé okolí. S budovou Encián je propojená novější budova, kde najdete restauraci a kavárnu Panorama, prodejnu suvenýrů a terasu.








Další z budov nedaleko plesa je observatoř Astronomického ústavu Slovenské akademie věd. O kousek níž se pak nachází historická Skalnatá chata, která tu slouží turistům bezmála sto let. A naopak o kousek výš nástupní stanice dvousedačkové lanovky, která vás vyveze na Lomnické sedlo. Zatímco budete čekat na lanovku na Lomnický štít nebo se kochat výhledy, děti se zabaví na pěkném dětském hřišti Sviští krajinka. Jezero si můžete také obejít dokola a přečíst si zajímavosti o okolí na několika tabulích naučného chodníku.










Po cestě zpátky lanovkou jsme se na chvíli zastavili ve stanici Štart, kde muže a syna zlákala jízda na tříkolkách, na kterých dojeli do Tatranské Lomnice ke stanici lanovky. A bylo to prý super, zážitek doporučují :-).


