Rozhledny patří k častým cílům našich výletů a návštěvu několika těchto staveb jsme nevynechali ani při letní dovolené v Krkonoších. Jedna z nich byla rozhledna Přední Žalý na samém jihu Krkonoš. Výhledy z této krásné kamenné stavby nás doslova okouzlily.
Rozhledna Přední Žalý stojí na stejnojmenné hoře, nejjižnějším vrcholu Žalského Kozího hřbetu, asi 5 km severozápadně od města Vrchlabí a 25 km severovýchodně od okresního města Semily. Výhodou této rozhledny je její dostupnost bez nutnosti nějakého většího výšlapu, což nám tentokrát vyhovovalo. Vydali jsme se sem totiž hned další den po výletě na Sněžku a chtěli jsme něco opravdu odpočinkového. Zaparkovali jsme na parkovišti ski areálu Herlíkovice, vedle hlavní silnice spojující Vrchlabí se Špindlerovým Mlýnem. Z parkoviště je to asi 600 metrů do kopečka k dolní stanici lanovky, která nás vyvezla nahoru na Žalý. Od horní stanice lanovky pak stačí dojít k rozhledně už jen 250 metrů po rovince, je to tedy opravdu pohodlný výlet. Samozřejmě se sem ale můžete vydat i pěšky, buď delší trasou po žluté z Vrchlabí nebo kratší po červené z Benecka.
Rozhledna Žalý
Rozhledna stojící na samotném vrcholu hory Přední Žalý je jedinou kamennou rozhlednou v Krkonoších. A patří také k nejstarším dosud stojícím rozhlednám. Nechal ji tu společně s hostincem na konci 19. století postavit hrabě Harrach, a to na místě, kde už v roce 1836 stála malá kamenná pyramida, a kde roku 1888 postavil Krkonošský spolek železnou rozhlednu, která však byla o dva roky později zase rozebrána. Masivní stavba z kamene byla dokončena v roce 1892 a má dodnes svou původní podobu, i když v 90. letech minulého století prošla rozsáhlou rekonstrukcí a v letech 2011 – 2012 další opravou. Kdysi nesla rozhledna jméno císaře Františka Josefa I., později byla pojmenována jednoduše podle hory, na které stojí.
Krásný kruhový výhled
Výška rozhledny je 18 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede celkem 92 schodů. Nahoře se otevírá nádherný panoramatický výhled, kterého jsem se nemohla nabažit. I když se kolem rozhledny především na severní straně vypínají špičky zdejších vzrostlých smrků, je i přes ně a mezi nimi vidět do širokého okolí.
Na jih se rozprostírá Krkonošské podhůří a za ním Česká tabule s nedalekými městy jako Vrchlabí, Semily, Nová Paka, ale i vzdálenějším Hradcem Králové. Při dobré viditelnosti lze údajně dohlédnout až do Prahy, takové štěstí jsme ale neměli. Na severní a severovýchodní straně se pak zvedá masiv Krkonoš se Sněžkou, Luční horou, Medvědínem, Černou horou a dalšími vrcholy. Vidět jsou i Jizerské hory na severozápadě a v dálce se rýsující Orlické hory na jihovýchodě. Jediné, co trochu kazí výhledy, jsou vysílače nahoře na rozhledně, to je ale nezbytná daň dnešní doby.
Horská bouda Žalý
Po parádních výhledech byl čas na občerstvení. V roce 1890, tedy dva roky před samotnou rozhlednou, byla dokončena stavba hostince na vrcholu Přední Žalý. Šlo o dřevěnou roubenku, kterou ale hned na přelomu 19. a 20. století zničil požár. Záhy ji nahradila lehká dřevěná montovaná stavba, která byla původně součástí Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891. I tento hostinec byl ale zničen, a to během okupace za II. světové války. Od té doby tam po dlouhá léta zůstaly jen základy, na kterých až v letech 2008 – 2009 vyrostla nová roubená turistická chata. Její podoba vychází z podkladů k původnímu objektu. My jsme si tu dali kávu a výborný domácí koláč a užili si ještě pěkný letní výhled z terasy. Pokud by se při tom menší děti nudily, mohou si pohrát na malém dětském hřišti, které je poblíž chaty a rozhledny.
Po cestě zpátky k lanovce jsme si ještě pochutnali na borůvkách, kterými byl les kolem doslova posetý. Pak už jsme se nechali svézt lanovkou zase zpátky dolů.
