Na jižní Moravě se v nížině pod Pavlovskými vrchy leskne hladina tří nádrží vodního díla Nové Mlýny. Zatímco horní a dolní nádrž slouží k rekreaci, ta prostřední je chráněnou přírodní rezervací, kde našlo své útočiště mnoho vzácných druhů ptáků. Po jejích březích se můžete příjemně projít nebo projet na kole.
Novomlýnské nádrže
Vodní dílo Nové Mlýny je rozsáhlou vodní plochou s rozlohou přes 3 200 hektarů. Vzniklo jako protipovodňová zábrana na řece Dyji v 70. a 80. letech minulého století. Tvoří jej horní Mušovská nádrž sloužící pro rekreaci a rybolovu, střední Věstonická nádrž, která je přírodní rezervací s ostrůvky pro hnízdění ptáků, a dolní Novomlýnská nádrž, která je největší vodní plochou na Moravě a slouží také k rekreaci a rybolovu, ale kromě toho i pro závlahu a výrobu elektřiny v malé vodní elektrárně Nové Mlýny u stejnojmenné obce na konci vodního díla. Kolem všech umělých jezer vedou cyklotrasy a turistické trasy, po kterých je můžete objet či obejít.
Věstonická nádrž
Střední Věstonická nádrž má rozlohu 1024 hektarů a nachází se v ní 24 ostrovů a ostrůvků. Řada z nich byla uměle vytvořena, ale jiné jsou přírodní a vznikly zatopením krajiny lužních lesů, mokřadů a luk. Oblast se brzy poté stala významnou ornitologickou lokalitou. V roce 1994 byla vyhlášena přírodní rezervací a v roce 2005 ptačí oblastí evropské chráněné soustavy Natura 2000. Věstonická nádrž je hnízdištěm mnoha ptačích druhů především mokřadních ptáků a také důležitým zimovištěm vodního ptactva. Zimují tu například velká hejna hus polních a desítky orlů mořských. Ze vzácných ptáků tu můžete pozorovat třeba volavku stříbřitou, racka bouřního, morčáka bílého nebo z dravců orlovce říčního. Nejčastěji zahlédnete různé druhy kachen, labutě velké, volavky popelavé a určitě nepřehlédnete a nepřeslechnete ani ukřičené racky chechtavé. Krásná je i drobotina, kterou tu v okolí můžete pozorovat, třeba na jaře ve větším počtu majky obecné nebo různé druhy motýlů, hojněji tu létá například pestrokřídlec podražcový.
Kostel sv. Linharta
Při vzniku nádrže byla zatopena obec Mušov. Pod hladinou zmizela celá až na kostel svatého Linharta, který stával na kopci nad ní a nyní zůstal jako jediná zachovalá mušovská budova na ostrůvku v nádrži. Bývalý římskokatolický chrám vznikl pravděpodobně na počátku 13. století v pozdně románském stylu, ve 14. století byl goticky přestavěn. Svému účelu sloužil až do 70. let minulého století, kdy byl vyklizen a archeologicky prozkoumán před zatopením oblasti. Kostel sv. Linharta se stal symbolem tohoto místa a také vyhledávaným cílem, viditelným ovšem jen z dálky. Na všechny ostrovy a na celou vodní plochu totiž platí po celý rok přísný zákaz vstupu kvůli ochraně ptactva.
NS Věstonická nádrž
Kolem střední nádrže vede naučná stezka Věstonická nádrž, kde na šesti informačních tabulích získají návštěvníci informace o zdejších rybách a ptácích nebo o zaniklé obci Mušov. Trasa měří zhruba 12 kilometrů a vede po zpevněných i nezpevněných cestách. Začíná u hráze, po které vede hlavní silnice z Brna na Mikulov, naproti kempu ATC Merkur a Aqualandu Moravia. Pokračuje k přírodní památce Betlém, uměle založenému mokřadu, přírodní památce Dolní mušovský luh, který je zbytkem původního přirozeného lužního lesa na soutoku řek Jihlavy a Svratky, pokračuje mezi břehy nádrže a Strachotínského rybníka, přes hráz mezi střední a dolní nádrží z obce Strachotín do Dolních Věstonic a poté po jižním břehu k areálu Rybníkářství Pohořelice u konce hráze se silnicí do Mikulova.
Po hrázi mezi horní a střední nádrží můžete pokračovat necelé 3 kilometry zase do výchozího bodu. Bude vás sice provázet hluk husté silniční dopravy, který ani jarní probuzená příroda nepřehluší, ale po cestě budete mít nejlepší výhledy na kostel sv. Linharta. Asi v půlce cesty byl vybudován i malý násep sloužící jako vyhlídka na nádrž a kostel.
Po celou trasu vás samozřejmě bude provázet pohled na krásný hřeben Pálavy s jeho dominantami, zříceninou hradu Děvičky a nejvyšším vrcholem Děvín.
