Klášter Želiv patří k místům, kolem kterých můžete několikrát projet, aniž byste tušili, jak rozsáhlý areál se ukrývá v údolí na soutoku řek Želivky a Trnavy. Jeho dominantou je opatský kostel Narození Panny Marie se dvěma vysokými věžemi, za pozornost ale stojí celý klášterní areál. Jeho historie sahá téměř devět století do minulosti a rozhodně nebyla poklidná.
Od benediktinů k premonstrátům
Historie želivského kláštera začíná v roce 1139, kdy sem kníže Soběslav I. s manželkou Adlétou pozvali benediktiny ze sázavského kláštera. Ti se zde ale příliš dlouho nezdrželi a už o několik let později je vystřídali premonstráti, kteří do Želiva přišli z kláštera Steinfeld. Premonstráti se v Želivě usadili natrvalo a klášter se postupně stal významným duchovním centrem. Jeho další historie však zdaleka nebyla jednoduchá. Během husitských válek byl několikrát napaden a vypálen a jeho majetek později zkonfiskoval král Jiří z Poděbrad. Klášterní budovy se dostaly do světských rukou a trvalo přibližně dvě století, než se sem řeholní život mohl naplno vrátit. K obnově kláštera výrazně přispěl v první polovině 17. století strahovský opat Kašpar Questenberg, který jeho někdejší majetek odkoupil od Trčků z Lípy. Premonstráti se tak do Želiva vrátili a začala další významná etapa jeho historie.
Santini vtiskl kostelu dnešní podobu
Další zásadní událostí byl velký požár na počátku 18. století. Při následné obnově dostal příležitost jeden z nejvýznamnějších architektů českého baroka Jan Blažej Santini-Aichel. Podle jeho návrhu byl přestavěn klášterní kostel Narození Panny Marie, který tehdy získal svou charakteristickou podobu barokní gotiky. Ani tím však dramatické dějiny Želiva nekončí. Ve 20. století čekalo klášter období, které patří k nejzajímavějším, ale zároveň nejtemnějším kapitolám jeho historie. Za druhé světové války část areálu zabrali nacisté a po nástupu komunistického režimu se z kláštera stal internační tábor pro kněze a řeholníky. Mezi internovanými byl například pozdější kardinál František Tomášek. Od roku 1956 pak v areálu několik desetiletí fungovala psychiatrická léčebna.
Premonstráti se mohli do Želiva vrátit až po pádu komunistického režimu. Dnes klášter znovu plní svou původní funkci a premonstráti zde opět žijí, zároveň je však areál přístupný návštěvníkům. Při prohlídce se můžete podívat do historických prostor konventu a kostela a poznat nejen jeho architekturu, ale také příběhy spojené s jednotlivými obdobími jeho existence. A právě ty jsou možná ještě zajímavější než samotné interiéry.
Prohlídka kláštera a kostela
Základní prohlídkový okruh v Želivě vede historickými prostorami konventu a pokračuje do opatského kostela Narození Panny Marie. Prohlídka trvá necelou hodinu a kromě samotných interiérů přibližuje také život premonstrátů a jednotlivé etapy historie kláštera. Během prohlídky navštívíte několik zajímavých prostor, mezi které patří například kapitulní síň, malovaný refektář nebo sakristie. Každý z nich měl v životě kláštera svou konkrétní úlohu a právě díky výkladu průvodce si můžete udělat lepší představu o tom, jak zdejší komunita fungovala i jak se klášter v průběhu staletí proměňoval.
Výraznou částí prohlídky je opatský kostel Narození Panny Marie. Právě tady si můžete zblízka prohlédnout Santiniho charakteristické propojení gotických a barokních prvků, které je patrné především v interiéru kostela. Rukopis Jana Blažeje Santiniho-Aichela můžete znát také z poutního kostela na Zelené hoře, benediktinského kláštera v Rajhradě nebo z chrámu ve Křtinách.
Prohlídka bývalé psychiatrické léčebny
Úplně jinou stránku historie Želiva představuje prohlídka bývalé psychiatrické léčebny. Ta v části klášterního areálu fungovala od roku 1956, tedy poté, co komunistický režim klášter zabavil a premonstráti jej museli opustit. Léčebna zde zůstala několik desetiletí a její provoz se tak stal další výraznou kapitolou v historii kláštera. Od klasického okruhu klášterem se tato prohlídka výrazně liší. Samotné prostory bývalé léčebny jsou dnes převážně prázdné a nečekejte zde místnosti plné původního vybavení nebo rozsáhlou muzejní expozici. Hlavní roli tentokrát hraje výklad průvodce a především příběhy lidí, kteří zdejší léčebnou prošli. Právě konkrétní lidské osudy dávají jinak poměrně strohým prostorám úplně jiný rozměr. Dozvíte se, jak zde léčebna fungovala, kdo se do ní dostával a jak vypadal život pacientů. Prohlídka tak nestojí ani tak na tom, co v jednotlivých místnostech uvidíte, ale spíš na příbězích, které se v nich odehrávaly.
S bývalou léčebnou je spojená také jedna filmová zajímavost. V areálu kláštera se natáčel známý československý film režiséra Dušana Kleina Dobří holubi se vracejí z roku 1988, jehož děj se odehrává v protialkoholní léčebně. Ve filmu si zahrála řada známých herců včetně Rudolfa Hrušínského, Vladimíra Menšíka, Milana Kňažka nebo Pavla Zedníčka a jako komparzisté se při natáčení objevili také skuteční pacienti zdejší léčebny.
Výjimkou mezi jinak poměrně strohými prostorami bývalé psychiatrické léčebny je kazetový sál v Trčkově hradě. Jeho bohatě zdobený strop zdobí vyobrazení deseti českých Madon včetně želivské Madony s dítětem. Malby pocházejí z roku 1914 a jejich autorem je Antonín Häusler. Pozornost upoutá také rozměrná freska Narození Páně od B. Dvořáka podle předlohy Mikoláše Alše. Zajímavostí je, že v době fungování psychiatrické léčebny sloužil tento nádherně vyzdobený sál jako pokoj pro pacientky.
Motorky a včelařství v klášterním muzeu
Poněkud nečekanou součástí návštěvy kláštera je také muzeum věnované historickým motocyklům a včelařství. Na první pohled spolu tato dvě témata příliš nesouvisejí, o to pestřejší ale expozice je. Prohlédnout si tu můžete československé motocykly značek Jawa, Ogar nebo Stadion a další předměty spojené s historií motorismu. Druhá část představuje historii včelařství a jeho vývoj v průběhu let. K zajímavým exponátům patří například ručně vyřezávaný klát se svatým Ambrožem, patronem včelařů. Muzeum není velké, takže jeho návštěvu snadno spojíte s některou z dalších prohlídek kláštera.
Návštěvu Želiva můžete zakončit také v klášterní restauraci, kde čepují piva z místního Klášterního pivovaru Želiv. Pokud vás zajímá i samotná výroba, pivovar nabízí vlastní komentované prohlídky zakončené degustací. A za pivními zážitky můžete pokračovat také do nedalekého Humpolce, kde nabízí komentované prohlídky Rodinný pivovar Bernard. I tam se podíváte přímo do provozu a zjistíte, jak pivo vzniká od začátku až po stáčení a opět nechybí ani degustace.
