Hrad Špilberk tvoří už více než sedm staletí dominantu města Brna, proslul ale především v 18. a 19. století jako nejtvrdší věznice v celé Evropě. Jako obávaný žalář národů habsburské monarchie sloužily jeho kasematy. Špilberské kasematy jsou velmi zajímavou ukázkou barokního pevnostního stavitelství a také vězeňství za dob císaře Josefa II..
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_3683-1024x744.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2842-1024x768.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2861-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2856-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2909-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2918-1024x768.jpg)
Z královského hradu vojenskou pevností
Hrad Špilberk prošel od svého vzniku ve 13. století výraznými proměnami, tou největší v průběhu 17. století. V návaznosti na ohrožení švédskými vojsky během třicetiletí války se tehdy opevnění hradu i okolního města rychle zdokonalovalo, až se do poloviny 18. století stal Špilberk nejmohutnější a nejvýznamnější barokní pevností na Moravě. V závěru této přestavby vznikly i kasematy v severním a jižním hradním příkopu. Dvoupatrové klenuté chodby z cihel nechal v roce 1742 postavit zemský pevnostní inženýr plukovník Rochepin a původně byly určené pro vojenské účely. Severní Josefínský trakt sloužil k ubytování mužstva, jižní Leopoldův trakt sloužil ke skladování potravin a vojenských potřeb.
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2925-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2865-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2945-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2970-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2969-769x1024.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2978-1-769x1024.jpg)
Obávaný žalář národů
V roce 1783 se ale vojenský účel kasemat změnil. Císař Josef II. rozhodl v rámci svých reforem soudnictví a vězeňství, že budou špilberské kasematy sloužit jako vězení pro nejtěžší zločince v habsburské monarchii. Nejdříve bylo přeměněno horní patro severních kasemat na hromadné cely, v dalším roce se v obávané vězení proměnilo i dolní patro a celé jižní kasematy.
Nejhorší zločinci odsouzeni k doživotním trestům, například vrazi nebo žháři, si odpykávali svůj trest v dolních patrech, kde byli v jednotlivých dřevěných kobkách trvale přikováni v okovech. Ve vlhkém sklepení v neustálé tmě a zimě a jen o skrovném přídělu chleba a vody obvykle nepřežili déle než pár měsíců. Už v roce 1790 ale toto kruté věznění v okovech zrušil Josefův nástupce Leopold II., který zmírnil i další tresty pro odsouzené. Dřevěné kobky byly úplně zrušeny a v dolních patrech kasemat se už dále nevěznilo.
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2957-769x1024.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2960-769x1024.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2965-1-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2938-1-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2902-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2875-1024x769.jpg)
Vězni s méně závažnými zločiny nebývali vězněni v obávaných dolních patrech, ale v horních patrech kasemat, kde měli o poznání lepší podmínky. Bylo tu světlo a topilo se v kachlových kamnech. To ale nebylo pro pohodlí vězňů, ostatně o pohodlí se v hromadných celách při spaní na dřevěných pryčnách a s nohami připoutanými okovy k sobě navzájem příliš mluvit nedalo. Vězni se tak ale lépe udrželi zdraví a mohli pracovat. Horní patra kasemat sloužila jako věznice do počátku 30. let 19. století. Poté už byly jako věznice využívány jen nadzemní části pevnosti Špilberk a to do roku 1855, kdy císař František Josef I. špilberskou věznici zrušil. Tady si své tresty odpykávali lidé z vyššího stavu jako byli šlechtici, úředníci, důstojníci a také političtí vězni a odpůrci habsburské monarchie. Mezi slavné osobnosti, které za necelých 100 let vězeňské historie zakusily špilberské vězení, patří například slavný velitel pandurů baron Franz Trenck, proslulý loupežníci Václav Babinský a Jan Jiří Grasel nebo italský básník Silvio Pellico, který svou knihou Mé žaláře špilberské vězení nechvalně proslavil po celé Evropě.
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2950-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2935-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2941-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2882-1024x768.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2879-1024x769.jpg)
![](https://primavylety.cz/wp-content/uploads/2024/03/IMG_2886-1024x768.jpg)
Přitažlivě ponuré místo
Stejně jako jsou dnes pro veřejnost přitažlivá místa spojená s tragickými a krvavými příběhy, bylo tomu tak i v minulosti. Ponuré chodby kasemat tak byly lákavým cílem a první návštěvníci se do nich podívali už v roce 1880, kdy je tu průvodci provázeli jen za svitu olejových lamp. V té době vznikly také legendy, které měly zvýšit atraktivnost prohlídek. Třeba o nevěrných ženách, které byly za trest zazděny až po krk a na hlavu jim tak dlouho kapala voda, až z toho zešílely. Nebo o krysím kanále, ke kterému připoutávali nejhorší vězně a nechali je napospas hladovým krysám.
Dnes se do kasemat můžete vydat na komentovanou prohlídku s průvodcem nebo si je projít sami s tištěným informačním plánkem. Prohlédnete si dlouhé chodby a jednotlivé místnosti, které sloužily jako vězeňské cely, zámezí pro stráže nebo vězeňskou kuchyni. K vidění jsou i repliky dřevěných komůrek, ve kterých byli přikováni doživotní vězni. Je tu instalována také ukázka mučírny, ta ale na Špilberku ve skutečnosti nikdy nebyla. V severní části kasemat byly ponechány vestavby, které tu zřídila německá armáda na konci druhé světové války, kdy v kasematech budovala kryt pro špilberskou posádku.