V Rajhradě u Brna stojí jeden z nejstarších klášterů na Moravě. Benediktinský klášter s chrámem sv. Petra a Pavla je dílem slavného barokního architekta Santiniho, a i když vždy nezažíval šťastné období, pomalu zase získává svou někdejší krásu. V jeho areálu se mimo jiné nachází zajímavá expozice Památníku písemnictví na Moravě s překrásnou historickou knihovnou.
Staletí prosperity i úpadku
Město Rajhrad leží asi 12 kilometrů jižně od centra Brna. Na východním konci města, na rozhraní mezi Rajhradem a sousední obcí Rajhradice, stojí areál benediktinského kláštera. Vznik kláštera se datuje do roku 1045, kdy český král Břetislav I. věnoval březnovskému benediktinskému klášteru poustevnu v Rajhradu. Rajhradští mniši se tu v duchu hesla svého řádu „ora et labora – modli se a pracuj“ věnovali osidlování a zúrodňování okolní krajiny a léčitelství. Založili také skriptorium (písařskou dílnu, kde opisovali knihy). Brzy po založení kláštera vznikla i knihovna, která časem získala na významu a dnes je klenotem kláštera.
Během středověku se střídala období růstu i úpadku. K rozkvětu kláštera napomáhala různá privilegia, například právo sedmidenního trhu nebo úplné soudní moci včetně hrdelního práva. V polovině 14. století se v klášteře začalo vařit pivo, což bývalo tehdy hlavně výsadou měst. V druhé polovině 16. století začali benediktini zakládat v Rajhradě vinice a věnovat se vinařství. Během staletí se také zasloužili o budování škol, nemocnic, chudobinců a sirotčinců. Na mateřském březnovském klášteře bylo rajhradské probošství hmotně i duchovně závislé až do roku 1813, kdy bylo povýšeno na samostatné opatství.
Přestavba podle Santiniho
Až do druhé poloviny 17. století měl klášter románskou podobu. Byl ale postaven na nestabilním bažinatém podloží na břehu Svratky, což vedlo k poškození budov. Byly v tak špatném stavu, že se dokonce uvažovalo o vystavění nového kláštera na jiném místě v Rajhradě. Nakonec ale tehdejší probošt Placid Novotný rozhodl přestavět původní klášterní areál. Jeho smrt v roce 1690 plány přerušila a vrátil se k tomu až probošt Pirmus v roce 1721. Projekt byl zadán známému baroknímu architektovi Janu Blažeji Santinimu Aichlovi a podle jeho návrhu jej zrealizoval brněnský stavitel František Klíčník. Chrám svatého Petra a Pavla byl vysvěcen v roce 1739. U klášterní budovy ale trvalo 120 let, než byla dokončena. Santiniho návrh přitom ani nebyl pro nedostatek peněz zcela zrealizován.
Postupná rekonstrukce vrací zašlou krásu
Období rozkvětu, ale i pádu následovala také v novodobé historii, ať už za to mohly ekonomické důvody nebo politická situace. Především druhá polovina 20. století se na stavu kláštera neblaze podepsala. Tehdy areál dostala k dispozici Československá lidová armáda a proměnila jej na sklady munice pro případ mobilizace. A neblahý vliv především na statiku budov měla i regulace řeky Svratky, která nyní teče umělým korytem na opačné straně areálu, než tekla původně. V roce 1990 převzali značně zdevastovaný klášter zpět do svého majetku benediktini a od té doby probíhá jeho postupná rekonstrukce.
Řádoví bratři Benediktini sídlí v v budově fary vedle chrámu sv. Petra a Pavla. Ten je využíván k bohoslužbám, můžete do něj ale zavítat i kterýkoliv den a prohlédnout si jeho překrásný interiér. Momentálně probíhá dlouhodobá oprava fresek v kostele, postupuje se ale po částech, takže bude vždy co obdivovat.
Památník písemnictví na Moravě
V jedné z částí kláštera se nachází Památník písemnictví na Moravě, který spravuje Muzeum Brněnska. Jeho stálá expozice představuje nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století. Poslechnete si tu staroslověnštinu, poznáte písmo hlaholici a cyrilici a archeologické nálezy z velkomoravského období, ve vitrínách si prohlédnete původní publikace nebo jejich fragmenty.
Srdcem Památníku písemnictví je nádherná benediktinská knihovna, která patří k největším klášterním knihovnám v naší zemi. Knihovna obsahuje přes 65 000 svazků, z nichž asi třetinu tvoří historické tisky do 18. století. Její součástí jsou také sbírky rukopisů a prvopisů či atlasů a map. Ty nejcennější tisky pochází z počátku 14. století a jeden dokonce z počátku 10. století. Vystaveno je tu zhruba 20 000 svazků, další jsou umístěny v depozitáři. Knihovna návštěvníky jistě zaujme svým krásně zrestaurovaným prostorem. Nádherný je její barokní dřevěný mobiliář i fresky na zdech. Nachází se tu také dokonale propracovaný samohybný glóbus z druhé poloviny 19. století s tak detailně vykreslenými mapami, že jsou jen stěží rozeznatelné od tisku. Jeho tvůrcem byl páter Vojtěch Slouk, který sestrojil i další zdejší exponát, světové hodiny ukazující rozdílný čas v různých částech světa, fáze měsíce nebo změny dat.
Pozn.: V knihovně se nesmí fotit, zdroj fotografií Muzeum Brněnska – Památník písemnictví na Moravě.
