Unikátní barokní komplex v Kuksu býval ještě před sto lety klášter se špitálem, dnes je vyhledávanou památkou v Podkrkonoší. Historie tohoto místa je velmi zajímavá, stejně jako byl zajímavou osobností jeho zakladatel hrabě Špork nebo umělci tady působící, například významný barokní sochař Matyáš Bernard Braun.
Hospitál Kuks stojí ve stejnojmenné obci severně od Hradce Králové, zhruba na půli cesty mezi městy Jaroměř a Dvůr Králové nad Labem, kde se nachází známý Safari park Dvůr Králové. Obec Kuks se rozkládá na obou březích horního toku Labe. Zdejší panství získal na konci 18. století hrabě František Antonín Špork. Rozhodl se, že v této krajině vybuduje věhlasné lázeňské středisko, kam se bude sjíždět šlechta z celé Evropy. Proměna kukského údolí probíhala od roku 1692 až do roku 1724. Jeho ambiciózní a velmi drahý plán se podařil, zdejší lázně patřily v 18. století mezi ty nejvěhlasnější.
Honosné lázně a útočiště pro vysloužilé vojáky
Dnes je známý především areál hospitálu na pravém břehu Labe, centrum kdysi slavných lázní ale leželo na levém břehu. Lázeňské budovy byly rozmístěny kolem dnes už neexistujícího zámku (za který je někdy mylně označován hospitál), vzniklo tu divadlo, knihovna i závodiště pro koně. A protože byl hrabě Špork velmi zbožný a nedílnou součástí jeho života byla i charita, rozhodl se také vybudovat na protějším břehu klášter s hospitálem, především pro vysloužilé vojáky z jeho panství. Ostatně sám byl synem vestfálského vojáka, později bohatého císařského generála Jana Šporka.
Milosrdní bratři
Už za Šporkova života význam lázní bohužel začal upadat, postihlo je také několik povodní a požárů. Dědicové navíc o Kuks nejevili žádný zájem, takže lázně dále chátraly a při životě se udržoval pouze hospitál, kde od roku 1743 působily milosrdní bratři. Ti tu mimo jiné zřídili lékárnu U granátového jablka, kterou si během prohlídky hospitálu můžeme prohlédnout. Po dvě staletí udržovali areál hospitálu a starali se o špitálníky, jak se nazývali zdejší chovanci. Milosrdní bratři působili na Kuksu až do roku 1938, kdy jej museli na základě mnichovské dohody opustit. Poté budovy postupně sloužily jako sklad, hospodářská škola, polepšovna pro mladistvé delikventy, krajský archiv nebo léčebna dlouhodobě nemocných. Od 50. let probíhala pozvolná záchrana barokního komplexu, kterou se podařilo dotáhnout do zdárného konce až velkou rekonstrukcí dokončenou v roce 2015.
Slavné sochy Ctností a Neřestí
Hrabě František Antonín Špork byl velkým milovníkem a mecenášem umění. Na jeho panství působili věhlasní umělci své doby. Nejznámější jsou díla slavného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který na Kuksu tvořil ve svém vrcholném období. Jeho dílem je rozsáhlý soubor soch Ctností a Neřestí, které zdobí prostranství před hospitálem. Na východní straně se nachází 12 soch Ctností, na západní straně 12 soch Neřestí, mezi nimi pak socha Víry a na balustrádě sochy sedmi Blahoslavenství. Sochy na prostranství však nejsou originály, ale věrnými kopiemi. Ty původní totiž byly kvůli jejich ochraně v roce 1984 přesunuty do hlavního sálu bývalého špitálu, kde se na ně můžete podívat během prohlídky hospitálu.
Další cenné sochy stojí v barokní zahradě u špitálu nebo na terase na levém břehu před barokním hostincem U zlatého slunce. Významnou památkou je také unikátní sochařská rezervace Braunův Betlém, galerie soch a reliéfů v lese pod širou oblohou nacházející se několik kilometrů od Kuksu.
Kostel Nejsvětější Trojice a hrobka rodu Šporků
Ústřední stavbou hospitálu je kostel Nejsvětější Trojice z počátku 18. století. Vznikl podle plánů významného italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho a na jeho stavbě pracoval taktéž významný stavitel své doby Pietro Nettola. Pod kostelem vznikla hrobka rodu Šporků, kam byly jako první v roce 1712 uloženy ostatky zakladatele hraběcího rodu generála Jana Šporka. Dnes má hrobka svůj samostatný prohlídkový okruh, během kterého se dozvíte zajímavosti ze života zástupců rodu Šporků.
Bylinková zahrada
Za budovou hospitálu se rozkládá bylinková zahrada, která byla také obnovena během velké rekonstrukce hospitálu mezi lety 2013 – 2015. Ona totiž původně vznikla už v 18. století zároveň s hospitálem. Pěstovaly se na ní bylinky pro potřeby lékárny U granátového jablka i ovoce a zelenina do hospitální kuchyně. V druhé polovině minulého století její význam zanikl, ale dnes opět vypadá jako kdysi. Od jara do podzimu se tu můžete procházet mezi krásně rozkvetlými záhony plnými včel a motýlů.
