Ačkoliv patří Važecká jeskyně mezi nejkratší zpřístupněné jeskyně na Slovensku, je jednou z nejznámějších a nejvíce navštěvovaných. Láká krásnou a bohatou krápníkovou výzdobou i pozoruhodnými nálezy kostí jeskynních medvědů, kteří v ní v dávných dobách žili.
Važecká jeskyně se nachází na západním konci obce Važec, v Liptovké kotlině na severním okraji Nízkých Tater. Autem se sem dostanete z Liptovského Mikuláše směrem na Poprad, z Popradu přes Svit směrem na Žilinu. Parkoviště se nachází přímo u jeskyně. Do Važce se dá dojet i autobusem nebo vlakem.
Krátká prohlídka plná podzemní krásy
Važeckou jeskyni vyhloubily vody bočního ramene Bieleho Váhu. Její délka je 530 metrů, zpřístupněná je necelá polovina. O vstupním prostoru věděli místní lidé už dávno, pokračování jeskyně pak objevil v roce 1922 student Ondřej Húska. Provizorně otevřená veřejnosti byla jeskyně už od roku 1928 a dnešní prohlídková trasa je ve své délce 230 metrů přístupná od roku 1954, kdy tu bylo instalováno i elektrické osvětlení a upraveny prohlídkové chodníky. Prohlídka trvá 25 minut a není vůbec fyzicky náročná jako v některých jiných jeskyních, vystoupáte při ní jen 88 schodů.
Prostory jeskyně mají tvar nízkých sálů, ve kterých se nachází krápníková výzdoba a sintrová jezírka. Stropy jsou v některých částech hustě posety tenkými stalaktity zvanými brčka, uvidíte tu i větší a silnější stalaktity, stalagmity, záclony a sintrové nátoky. Krápníková výzdoba různých tvarů a barev je tu i na takto malém prostoru velmi bohatá a okouzlující.
Útočiště jeskynního medvěda
Važecká jeskyně je také významným paleontologickým nalezištěm. V říčních nánosech se zachovaly kosti jeskynních medvědů. Ti byli větší než medvěd hnědý a živili se převážně rostlinami a bobulemi, jen výjimečně malými živočichy. Jeskynní medvědi vyhynuli před 10 – 12 tisíci lety, příčiny jejich vyhynutí nejsou dodnes jasné. Hned za vchodem do jeskyně si prohlédnete model medvěda a dále v jeskyni i nalezené kosti.
