Máte své oblíbené místo, kam se rádi vracíte? Místo, které je pro vás srdeční záležitostí a poutají vás s ním mnohé vzpomínky? Pro mne jsou to Luhačovice, krásné lázeňské město okouzlující v každém ročním období.
Luhačovice jsou největší moravské lázně a čtvrté největší lázně v Česku. Leží ve Zlínském kraji, asi 16 kilometrů jihovýchodně od města Zlín, a trvale tu žije zhruba 5 000 obyvatel. Pravidelně ale jejich řady značně rozšiřují lázeňští hosté a turisté, které tato krásná perla východní Moravy přitahuje. A není divu. Spojení čisté přírody Bílých Karpat a malebné architektury lázeňských a městských domů je okouzlující. Město sevřené v hlubokém údolí říčky Horní Olšava, zvané též Šťávnice nebo Luhačovický potok, a obklopené hustě zarostlými strmými kopci má svou typickou a nezaměnitelnou atmosféru.
Historie Luhačovic
První písemné zmínky o Luhačovicích pochází z roku 1412, ale podle archeologických nálezů byla tato krajina osídlena už o několik století dříve, i když nejspíš ne trvale. V dalších stoletích tu vzniklo několik vesnic, které žily převážně s dobytkářství a ovocnářství. V roce 1629 odkoupil panství Gabriel Serényi, člen významného uherského šlechtického rodu. Právě Serényiové si uvědomili, jaký poklad v podobě léčivé vody na svém území mají a jak by se dal využít pro podnikání. Hrabě Ondřej Serényi nechal upravit pramen Bublavý (později přejmenovaný Amandka), který vyvěral na povrch na úpatí Malé Kamenné. O minerálních pramenech v Luhačovicích si přečtěte víc v článku Luhačovické léčivé prameny.
V 18. století se už věhlas léčivé síly zdejší vody rozkřikl po širokém okolí a začali se sem sjíždět lidé z různých končin. První hostinec tu vznikl v roce 1789 a rychle následovaly další stavby. Z té doby, konkrétně z roku 1795, pochází i kaplička svaté Alžběty. Kaple dodnes stojí v centru lázeňské části města a je nejstarší dochovanou stavbou zde.
Nová železniční trať
O století později přestávaly původní budovy stačit nárokům hostů svým vybavením a zázemím, proto byly lázně přeměněny na akciovou společnost a začalo se s jejich modernizací. Rozvoj Luhačovic na konci 19. století brzdila také jejich odlehlost od železnice, po které by mohli přijíždět lázeňští hosté. Vlaky zastavovaly nejblíže v necelých 10 kilometrů vzdáleném Újezdci u Luhačovic, kudy procházela od roku 1888 Vlárská dráha, trať vedoucí z Brna na Slovensko, do Trenčianske Teplé. Odtud pak museli hosté pokračovat povozy, což nebylo se všemi zavazadly zrovna pohodlné. V roce 1905 tento problém vyřešilo otevření nové trati Újezdec u Luhačovic – Luhačovice. Díky tomu sem začaly jezdit i přímé linky z Prahy, Brna a Olomouce. To byl zásadní krok, který zvýšil zájem veřejnosti o lázně a urychlil rozvoj města.
Nezaměnitelná stopa Dušana Jurkoviče
Jednou z hlavních věcí, co dodává Luhačovicím jejich romantickou a nezapomenutelnou podobu, je malebná secesní architektura Dušana Jurkoviče. Tento slavný slovenský architekt přelomu 19. a 20. století vtiskl lázním jejich tvář. Na projektování jednotlivých staveb i celého pojetí lázní pracoval v letech 1902 – 1914, ne všechny návrhy a plány se ale nakonec uskutečnily. Přesto tu dodnes můžeme obdivovat mnoho budov v jeho typickém lidovém slovanském stylu. Při pohledu na ně je člověku hned jasné, proč se Jurkovičovi přezdívalo „básník dřeva“. Jednou z prvních budov, která vznikla pod jeho taktovkou, byl Jurkovičův dům na Lázeňském náměstí. Nádherně zdobený a malovaný Jurkovičův dům je dominantou lázeňského parku a mnohými je považován za vůbec nejkrásnější dům v Luhačovicích.
Velmi krásná je i vila Jestřabí, která stojí obklopená zelení na druhém konci lázeňského parku. Nedaleko ní najdete malou romantickou stavbu Hudebního pavilonu, původně umístěného na Lázeňském náměstí a určeného pro orchestr. Ke koncertům bývá během léta využíván i dnes. Prací Dušana Jurkoviče je i Vodoléčebný ústav a Sluneční lázně, které najdete přes silnici za Jestřabím. Sluneční lázně bývaly oblíbenou plovárnou, bohužel už dlouho neslouží svému účelu. Během léta se ale konají prohlídky této unikátní památky.
Luxusní Pražská čtvrť
Po lázních jsou rozesety i další stavby s Jurkovičovým typickým rukopisem, například vila Chaloupka poblíž lázeňské kolonády, vila Vlastimila nebo vila Valaška. Poslední dvě jmenované stojí v Pražské čtvrti, luxusní vilové čtvrti na severovýchodním konci Luhačovic. Procházku touto čtvrtí rozhodně doporučuji, stojí tu mnoho honosných staveb hodných obdivu. Většina z nich se dodnes pyšní svou krásou, některé ale i smutně a opuštěně čekají na svůj další osud, jako například kdysi jistě nádherná vila Kancnýřka, stojící na kopci těsně pod lesem.
Centrum města
Centrem města je náměstí 28. října, kolem kterého najdete významné budovy z druhého období stavebního rozmachu města, a to z 20. a 30. letech minulého století. V té době byla postavena například budova městského úřadu, městská plovárna a celá Bílá čtvrť kolem nich. Na náměstí stojí také hotel Palace, z jehož střešní terasy je krásný výhled na město. Velmi pěkná je nově zrekonstruovaná budova nedalekého hotelu Alexandria. Poblíž náměstí stojí také společenské a zábavní centrum města, kino a diskotéka Elektra.
Lázeňské náměstí
Do období 30. let 20. století spadá také vznik Společenského domu na Lázeňském náměstí, který je dodnes dějištěm různých kulturních akcí. Po II. světové válce, která rozvoj lázní na čas zastavila, se jejich vedení pustilo do dalších smělých plánů. V letech 1947 – 1948 byla postavena Velká kolonáda, hala Vincentka a Malá kolonáda. Tyto stavby jsou dnes spolu s Jurkovičovým domem neodmyslitelnou dominantou lázní.
Lázeňský park
Od náměstí 28. října k lázeňskému parku projdete ulicí Dr. Veselého, kterou z jedné strany svírá stráň a z druhé ji lemují hotely, restaurace, kavárny a obchůdky. Vůně teplých lázeňských oplatků se tu line z každé strany a příjemně naladí na odpočinek plný požitků. V parku pak máte bezpočet možností kudy a kam se vydat. Můžete se procházet v údolí Šťávnického potoka, po cestičkách kolem upravených trávníků, posedět tu na mnohých lavičkách a nasávat atmosféru místa na dohled od hlavních atrakcí lázní. Nebo se vydat na procházku po zalesněných stráních na obou stranách údolí.
Luhačovická přehrada
Lázně v minulosti pustošily pravidelné záplavy. Ve 20. letech minulého století proto byla na říčce Šťávnici vybudována přehrada zachycující přebytečnou vodu a bránící povodním. Luhačovická přehrada, zvaná také Pozlovická přehrada, leží asi dva kilometry proti proudu říčky, severovýchodně od Luhačovic, v katastru obce Pozlovice. S její stavbou se začalo v roce 1913, ale až v roce 1933 byla poprvé napuštěna. Od té doby slouží kromě svého původního účelu hlavně k rekreaci a rybaření. V její blízkosti vyrostlo několik hotelů a penzionů, autokemp, sportoviště, dětské hřiště i koupaliště.
V létě je přehrada oblíbeným místem ke koupání a vodním sportům, během celého roku pak ideálním místem k procházkám. Z lázeňského parku k hrázi přehrady vede kolem Šťávnice pěkná cyklostezka Jurkovičova alej. Komu by se nechtělo pěšky nebo na kole, může se v letní sezóně na přehradu svézt turistickým silničním vláčkem, který je oblíbený především u malých návštěvníků.
