Šumava je jediným místem v Česku, kde se nachází ledovcová jezera. Hned dvě z nich, Černé a Čertovo jezero, a ještě k tomu vrchol hory Špičák s rozhlednou můžete navštívit během jednoho zhruba půldenního výletu ze Železné Rudy.
Výchozím bodem našeho výletu byl sportovní areál Ski&Bike Špičák, kde jsme zaparkovali auto. Nahoru na vrchol Špičák můžete jít pěšky nebo si cestu usnadnit jako my čtyřsedačkovou lanovkou, která je v provozu celoročně (v zimě ale přepravuje pouze lyžaře a běžkaře).




Rozhledna Špičák
Na vrcholu stojí rozhledna Špičák, která tu byla po dlouhém plánování postavena v roce 2014. Vysoká je 26,5 metru a vyšlapat na její vyhlídkovou plošinu musíte 135 schodů. Při dobré viditelnosti je odtud krásný výhled na šumavské hřebeny v čele s horami Poledník a Boubín, nedaleký Velký Javor – nejvyšší horu Šumavy a Bavorského lesa, i do údolí řeky Úhlavy od Nýrské přehrady směrem k Plzni. Z výšky je bohužel dobře patrný dopad kůrovcové kalamity, která zasáhla mnohá místa na Šumavě a okolí Černého a Čertova jezera patří mezi ta nejpostiženější. Zřetelně je to pak vidět i od obou jezer, kdy strmé stěny karu pokrývá z velké části šedý odumřelý les.






Od rozhledny se vydáváme Rozvodskou cestou k rozcestí Pod Malým Špičákem. Tato necelý kilometr dlouhá cesta je otevřena jen od poloviny června do poloviny září, po zbytek roku je uzavřena z důvodu ochrany přírody. Na rozcestí se napojujeme na červenou turistickou značku a míříme vpravo. Na dalším rozcestí Rozvodí pak odbočujeme tentokrát vlevo a jdeme další kilometr z prudkého kopce po kamenité cestě, která není moc příjemná, až se ocitneme na hrázi jezera.




Černé jezero
Černé jezero je největším a nejhlubším přírodním jezerem v České republice. Jezero má ledovcový původ a vzniklo na konci poslední doby ledové. Leží v hlubokém karu obklopeném strmými svahy a jeho hladina se třpytí v nadmořské výšce 1008 m na severním svahu Jezerní hory. Maximální hloubka Černého jezera dosahuje 40 m a jeho rozloha činí necelých 18,5 ha. Zajímavostí je, že na břehu jezera kdysi stála malá vodní elektrárna, která společně s údolní nádrží Pod Černým jezerem u obce Hamry byla od svého dokončení v roce 1930 první přečerpávací vodní elektrárnou v Čechách.




Na hrázi jezera je v létě dost rušno, potkávají se tu ve velké míře pěší turisté s cyklisty, proto se tu ani dlouho nezdržujeme. Od Černého jezera se musíme vrátit zpátky na rozcestí Pod Malým Šišákem. Cesta nahoru je ještě nepříjemnější, uprostřed horkého letního dne a bez stínu nad hlavou se do toho prudkého kopce jde dost špatně. Od rozcestí je to pak o poznání lepší, za další kilometr jsme u Čertova jezera. Přístup k Čertovu jezeru vede po lesních cestách a především jeho první část od rozcestí není vhodná pro kola, proto je tu trochu klidněji i v letní den.


Čertovo jezero
Čertovo jezero působí úplně jinak než sousední Černé jezero. Je menší (asi 10 ha), obklopené hustým lesem a voda je opravdu ještě tmavší než u Černého jezera, což přispívá k jeho tajemnosti. Podle staré pověsti vyryl tuto prohlubeň samotný ďábel, který chtěl do pekla odnést dívku, ta mu ale na ocas přivázala velký kámen. Popravdě má ale jezero méně nadpozemský původ, do jihovýchodního svahu Jezerní hory ho také vyryl ledovec. Průměrná hloubka Čertova jezera je 18 metrů, nejhlubší změřené místo se ale nachází 36 metrů hluboko. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje a odtéká tak do Černého moře, zatímco ostatní odtékají povodím Labe do Severního moře. Právě po hřebeni mezi Špičákem a Jezerní horou totiž probíhá hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj.






U Čertova jezera jsme se zdrželi déle. Líbilo se nám víc a taky jsme tu pozorovali roztomilá káčata. Poté jsme zamířili po Jezerním okruhu směrem k dalšímu rozcestí Špičák – Jezerní cesta, kde nás pak modrá značka dovedla po sjezdovce zpátky k dolní stanici lanovky v areálu Špičák. Celá trasa od horní stanice lanovky až k našemu autu u sportovního areálu měřila necelých 7 kilometrů a kromě kopce od Černého jezera je to příjemná a nenáročná cesta.



Černé jezero a Čertovo jezero jsou jedněmi z nejznámějších symbolů Šumavy a podle mě prostě patří na seznam toho, co by tu měl člověk aspoň jednou navštívit. Nemůžu ale říct, že by nás úplně nadchly. Více se nám líbilo jezero Grosser Arbersee kousek za hranicemi v Německu.
