Na kalendáři se psal 2. prosinec 1805, když se v krajině mezi Brnem a Slavkovem u Brna odehrávala největší a nejkrvavější bitva, jaká se na českém území kdy udála. V ten mrazivý zimní den přišli o život tisíce vojáků a bitva se zapsala do dějin jako nejslavnější vítězství císaře Napoleona. Na Prackém kopci, který hrál v této bitvě významnou roli, vyrostl na počátku 20. století památník Mohyla míru, který připomíná návštěvníkům tuto významnou historickou událost a zároveň poukazuje na zbytečnost a marnost válek.
Bitva tří císařů
Napoleonské války odehrávající se na počátku 19. století byly dlouhé a krvavé. Už v prvních letech jejich průběhu se zapsalo do dějin i české území, na kterém se odehrála jedna z klíčových bitev. Mezi Šlapanicemi na okraji Brna a Slavkovem u Brna se shromáždila vojska Francie, Ruska a Rakouska, aby se střetla v rozhodujícím souboji. Vzhledem k tomu, že se bitvy u Slavkova zúčastnili osobně i vůdci těchto zemí, francouzský císař Napoleon Bonaparte I., rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I., vešla tato bitva ve známost i jako Bitva tří císařů. Spojenecká vojska rakouského a ruského panovníka tu chtěla definitivně zastavit vítězné tažení francouzského vojevůdce Napoleona, kterému se během předchozích dvou měsíců dařilo úspěšně dobývat evropská území.
Napoleon porazil přesilu spojenců
V chladném ránu 2. prosince 1805 se východně od Brna zhruba na území mezi obcemi Šlapanice, Sokolnice, Újezd u Brna, Slavkov u Brna a Pozořice střetlo francouzské vojsko v počtu asi 75 000 mužů s přesilou spojenecké armády se zhruba 90 000 muži. Pracký kopec, vyvýšenina jižně od obce Prace, sehrál v bitvě významnou roli. Přestože bylo střetnutí tady ve srovnání s ostatními místy bojiště spíše menší šarvátkou, šlo o rozhodující vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany, které předznamenalo výsledek celé bitvy. Prateckou výšinu obsadili spojenci a vůbec nečekali, že by na toto místo Francouzi zaútočili. Ti ale využili mlhy, která ráno halila celé údolí, a nepozorovaně se přiblížili až spojencům na dosah a prudkým útokem je překvapili. Ani urputný odpor spojencům nepomohl, museli opustit bojiště a stáhnout se ke Slavkovu.
Takto rozprášeny nebo přinuceny k ústupy byly postupně všechny jednotky rakousko – ruské armády. Přestože tedy měli spojenci početní převahu, po krvavých bojích vyšel z této bitvy vítězně Napoleon. Ruský car se svou armádou odtáhl zpátky domů a rakouský panovník musel kapitulovat. Příměří bylo podepsáno 6. prosince 1805 na zámku Slavkov u Brna. Napoleon se tímto slavným vítězstvím zapsal do historie a na čas ovládl velkou část Evropy. Za příslib míru totiž musel císař František I. přistoupit na značné územní ztráty Rakouska.
Památník na oslavu míru
Bitva u Slavkova stála život asi 15 000 lidí. Přímo na bojišti zůstalo kolem 8 500 mrtvých vojáků, kteří byli pohřbeni do několika masových hrobů. Další mrtvé si vojska odvezla k pohřbení domů, nebo zemřeli až později v lazaretech na následky zranění. Mezi obětmi bohužel nechyběli ani místní obyvatelé, kteří byli nechtěnými účastníky bitvy. Aby se na všechny tyto oběti nezapomnělo, zasadil se brněnský kněz a pedagog Alois Slovák o vznik památníku na Prackém kopci. Chtěl vybudovat památník, který nebude poukazovat na slávu vítězů nebo statečnost poražených stran, ale připomínat všechny oběti. Mohyla míru byla postavena v letech 1910 – 1912, její slavnostní otevření se plánovalo na rok 1914. To ale vypukla první světová válka, a tak se otevření památníku posunulo až do roku 1923. Jde o první památník míru na světě.
Mohyla míru je secesní stavbou zpodobňující staroslovanskou mohylu. Přes 26 metrů vysoký čtyřboký jehlan je zakončen 10 metrů vysokým starokřesťanským křížem na zeměkouli. V rozích mohyly stojí čtyři štítonoši, kteří drží štíty symbolizující Rakousko, Rusko, Francii a také Moravu, na jejímž území k bitvě došlo. Vstupní bránu zdobí dvě sochy – žena loučící se se svým milým odcházejícím do války a matka oplakávající svého syna. Nad vchodem pak stojí psáno Interfecti mei resungent – Moji padlí opět povstanou.
Uvnitř památníku se nachází kaple s oltářem a pod podlahou kostnice (osárium), kam se ukládají ostatky nalezené v průběhu času na území bojiště. Dnes je tam uloženo zhruba 5 000 kostí. Zajímavostí kaple je její akustika, kdy díky zaklenutí je šepot v jednom rohu slyšet stejně hlasitě v rohu protilehlém. Při prohlídce budete mít jistě možnost toto vyzkoušet. Při stavbě bohužel nebylo dobře promyšleno odvětrávání a kaple trpí vysokou vlhkostí, kvůli které postupně opadává omítka. Velká rekonstrukce kaple je plánovaná na rok 2025.
Multimediální expozice Bitvy tří císařů
Vedle památníku se nachází budova návštěvnického centra, ve které se nachází expozice věnovaná Bitvě tří císařů a kavárna. Část budovy s kavárnou je momentálně v rekonstrukci, dokončena by měla být do konce roku 2023. V dalším roce 2024 by pak měla proběhnout rekonstrukce druhé poloviny budovy s expozicí. Nyní si ji ale můžete stále prohlédnout.
Stálá multimediální expozice nese název Bitva tří císařů Slavkov / Austerlitz 1805 a je koncipována jako příběh, který návštěvníky provede od období před bitvou až do situace, jaká nastala po bitvě. Komentář, který je možné vyslechnout v češtině, angličtině, němčině, francouzštině nebo ruštině, vás v první části Před bitvou seznámí s obdobím od vypuknutí Francouzské revoluce po předvečer války. Pochopíte tak politické a vojenské souvislosti, které k bitvě vedly. Další část Bitva je velmi působivá, pomocí videoprojekce a zvukové kulisy emocionálně vtáhne diváky do bitvy samotné. Poté se v části O bitvě seznámíte s průběhem celé bitvy, kterou vám přiblíží počítačová animace. A v poslední části Po bitvě se zúčastníte setkání císařů Františka I. a Napoleona po bitvě u Spáleného mlýna a videoprojekce vám ukáže, jaké následky bitva u Slavkova pro Rakousko měla.
Areál Mohyly míru je volně přístupný. Můžete se sem tedy vydat kdykoliv, i když nebudete chtít nahlédnout přímo do památníku nebo expozice. Kromě samotné zajímavé stavby mohyly si tu užijete i pěkné výhledy do krajiny.
