Karlovy Vary jsou proslulé nejen svou bohatou historií a krásnou architekturou, ale především jedinečnými minerálními prameny, které vyvěrají podél říčky Teplé a jsou chráněny elegantními kolonádami.
Slavné lázeňské město Karlovy Vary získalo svůj věhlas především díky léčivým pramenům. V Karlových Varech je registrováno přes 80 pramenů, veřejnosti je jich přístupných 15. Najdete je v pěti naprosto odlišných kolonádách kolem říčky Teplé, která protéká lázeňským centrem města. Jejich minerální voda se používá k lázeňským procedurám a také k pitným kúrám, které si můžete dopřát kdykoliv podle chuti. A usrkávat tuto léčivou vodu můžete třeba z typického lázeňského pohárku s pítkem, který tu koupíte v nepřeberném množství designů prakticky na každém kroku.
Vřídelní kolonáda
Vřídelní kolonáda stojí na místě, kde se po staletí zvedal nejmocnější karlovarský pramen Vřídlo. Současná podoba kolonády pochází z roku 1975 a je dílem architekta Jaroslava Otruby, který ji navrhl jako moderní prosklený pavilon s výraznou betonovou konstrukcí. V interiéru panuje specifická atmosféra, kdy se horká pára pozvolna zvedá, světlo proniká skrz vysoká okna a uprostřed prostoru tryská ohromující gejzír vody. Historicky tu stávaly různé stavby, od jednoduchých altánků přes klasicistní pavilon až po nynější funkcionalistickou kolonádu z 20. století. Vřídlo bývalo srdcem nejen lázeňského života, ale i technologického zázemí města, protože jeho voda byla používána k ohřevu i zásobování lázeňských domů. Moderní kolonáda s gejzírem dodnes představuje jedno z nejnavštěvovanějších míst Karlových Varů. Můžete se tu vydat také na prohlídku do podzemí Vřídelní kolonády.
Prameny ve Vřídelní kolonádě:
- Vřídlo – nejteplejší český pramen (cca 73 °C), který je hlavním zdrojem termální vody pro město. Jeho vydatnost je až 2000 l/min. a díky vysokému tlaku tryská až do výšky 12 metrů. Pro pitnou kúru jsou v pavilonu kolonády umístěny pitné stojany s vřídelní vodou.
Tržní kolonáda
Tržní kolonáda je romantická dřevěná stavba ve švýcarském stylu z roku 1883, kterou navrhli slavní architekti Fellner a Helmer. Původně měla být jen provizorním řešením, ale její zdobné bílé reliéfy a půvabné tvary si získaly srdce obyvatel i lázeňských hostů natolik, že se nakonec stala trvalou součástí města. Leží v samotném historickém jádru Karlových Varů v místech, kde podle pověsti král Karel IV. objevil první horký pramen a léčil si v něm své nemocné končetiny. Stávaly tady také nejstarší karlovarské lázně.
Prameny v Tržní kolonádě:
- Pramen Karla IV. – dříve zvaný Žrout, s teplotou necelých 66 °C jde o druhý nejteplejší pramen.
- Tržní pramen – od svého objevení v první polovině 19. století se několikrát ztratil a znovu objevil, jeho teplota je cca 64 °C.
- Dolní zámecký pramen – pramen je sem sveden ze Zámecké kolonády, dosahuje teploty 48,6 °C.
Zámecká kolonáda
Zámecká kolonáda vznikla v letech 1910–1912 jako secesní projekt architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Je vestavěna do svahu nad Tržní kolonádou a její původní podoba zahrnovala i Gloriet, odkud se otevíral pohled na údolí říčky Teplé. Kolonáda sloužila jako elegantní vstup do Zámeckých lázní, dnes je veřejnosti přístupný pouze altán s vývěrem Horního zámeckého pramene.
Prameny v Zámecké kolonádě:
- Horní zámecký pramen – teplý cca 51 °C, často doporučovaný pro jemnější pitné kúry.
- Dolní zámecký pramen – nyní přístupný pouze uvnitř lázeňských prostor klientům Zámeckých lázní, pro veřejnost je sveden do druhého vývěru v Tržní kolonádě.
Mlýnská kolonáda
Mlýnská kolonáda je nejrozsáhlejší a nejvýraznější dominantou celé lázeňské promenády. Vystavěna byla v letech 1871–1881 podle návrhu známého architekta Josefa Zítka, který ji pojal jako monumentální pseudorenesanční stavbu s dlouhými sloupovými řadami a impozantní atikou zdobenou dvanácti alegoriemi měsíců. Stojí na místě bývalých dřevěných přístřešků, které již nestačily rostoucímu významu lázní.
Prameny v Mlýnské kolonádě:
- Mlýnský pramen – tradičně považovaný za jeden z nejdůležitějších, k lázeňské léčbě se využíval už od 16. století, má jemně slanou chuť a teplotu cca 58 °C.
- Rusalka – pramen původně zvaný Nový, jeho teplota je kolem 60 °C.
- Pramen kníže Václav – kdysi se silou podobal Vřídlu a využíval se k výrobě léčivé soli, je vyveden do dvou pramenních váz – Václav I. má teplotu 65,4 °C a Václav II. 58,6 °C.
- Libuše – vznikl spojením čtyř menších vývěrů, teplota 63 °C.
- Skalní pramen – teplota cca 45 °C, poprvé zachycen v 19. století.
Sadová kolonáda
Sadová kolonáda je jedinou dochovanou částí velkého litinového pavilonu, který byl roku 1881 vyroben ve slavných blanenských železárnách a původně sloužil ke krytí orchestřiště v Dvořákových sadech. Její lehká, bohatě zdobená konstrukce dodnes působí jako jemná krajka z kovu a krásně zapadá do prostředí parku, který se rozprostírá mezi Mlýnskou kolonádou a lázněmi. V průběhu let byla kolonáda několikrát přemísťována a upravována, až získala dnešní podobu lehkého altánu s typickým ornamentálním dekorem.
Prameny v Sadové kolonádě:
- Hadí pramen – nejmladší veřejně přístupný pramen ve městě – teprve od roku 2001, charakteristická je jeho jemně slaná chuť a nižší teplota 28 °C.
- Sadový pramen – objeven v půlce 19. století, teplota cca 39 °C.
Další prameny
Mimo hlavní kolonády se v Karlových Varech nachází také několik dalších pramenů, které dotvářejí lázeňskou mozaiku města. Jedním z nich je Pramen Svoboda, ukrytý v altánu mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou, jehož voda má výraznou chuť a teplotu necelých 62 °C. Ještě dál od rušného centra, na jižním okraji města v klidném lázeňském parku u Parkhotelu Richmond, vyvěrá Pramen Štěpánka. Jde o jeden z nejchladnějších karlovarských pramenů, který se svou teplotou kolem 14 °C výrazně liší od ostatních horkých zřídel. V této části města se nacházejí i další menší vývěry a altánky, z nichž některé sloužily v minulosti k pitným kúrám, zatímco jiné dnes připomínají spíše historii lázeňství a romantickou atmosféru lesních promenád, které kdysi patřily k oblíbeným vycházkovým trasám lázeňských hostů.
