V období romantismu na počátku 19. století byly ve šlechtických kruzích populární zříceniny hradů. Jenže co když žádnou na svém panství nemáte? Tak si ji jednoduše necháte postavit jako Lichtenštejnové v areálu svého letního sídla v Lednici. Umělá zřícenina Janohrad patří k nejmalebnějším stavbám v Lednicko-Valtickém areálu.
Lednicko-Valtický areál, nádherný krajinný park vytvořený v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lintenštejnů, se rozkládá na jihu Moravy poblíž okresního města Břeclav, při hranicích s Rakouskem. Je nejrozsáhlejší komponovanou krajinou v Evropě, krásu přírody tu doplňují okouzlující honosné zámky Lednice a Valtice i romantické stavby rozeseté po ploše téměř 300 kilometrů čtverečních. Jednou z těchto staveb je i Janův hrad, zvaný také Janohrad, romantická umělá zřícenina hradu, kterou ze tří stran obtéká Stará Dyje. Najdete ho v severovýchodní části areálu, mezi obcemi Lednice, Podivín a Ladná.
Na vlně romantismu
Na konci 18. a počátku 19. století se po Evropě rozlila vlna romantismu. Tento umělecký styl, vyznávající individualitu člověka a kladoucí důraz na city, se odrazil i v architektuře. Tam se s nostalgií vracel k dávným dobám a napodoboval jejich sloh. Zhlédli se v něm i členové rodiny Lichtenštejnů. V době romantismu bylo moderní zakládat anglické krajinné parky a dotvářet jejich podobu altánky, letohrádky a také umělými zříceninami. Právě touhou po takovém zámečku připomínajícím středověký hrad vznikl nápad na stavbu Janova hradu.
S jeho stavbou začal v roce 1801 kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna, po jeho smrti v roce 1805 se v ní rozhodl pokračovat jeho mladší bratr Jan Josef I., i když ve zmenšené podobě oproti původním plánům. Projektu se ujal Josef Hardtmuth, stavební ředitel knížete Aloise I. Josefa, známý také jako vynálezce tužky a zakladatel známé značky Koh-i-noor. Nejprve bylo třeba vyztužit nestabilní podloží lužního lesa pomocí dřevěných trámů a na ně pak přišla samotná stavba z kamenů, která realisticky připomínala středověký hrad.
Lovecký zámeček pro zábavu panstva
Janohrad neměl být oproti jiným napodobeninám zřícenin z té doby pouze dekorací, ale byl od začátku projektován jako obyvatelný. V době honů sloužil jako myslivna a lovecký zámeček, kde se shromažďovalo panstvo před honem, konaly se tu poslední leče a pořádaly bohaté hostiny s vyhlášením Krále honu. Budova loveckého zámečku tvoří jedno křídlo stavby, další tři jsou pouze kamenné zdi propojené vyhlídkovými ochozy. Nechybí ani čtyři nárožní věže, každá má jiný půdorys. Iluzi středověku dokreslují i veškeré detaily jako například pravotočivá schodiště (zvyk ze starých hradů), starobylé vybavení interiérů a zbrojnice nebo neogotické výmalby zdobící stěny.
Při prohlídce Janova hradu se podíváte do hlavního Rytířského sálu, který byl určen pouze pánům, i dvou reprezentačních salónků, kde se bavily dámy. Přes ochozy prvního patra se dostanete také do salónků v severní a východní věži.
K Janohradu se dostanete po zelené turistické značce z Břeclavi nebo Lednice, po cyklostezce vedoucí severně kolem lednického zámeckého parku nebo po žluté turistické trase z Lednice, odkud je to zhruba 2,5 kilometru. U Janohradu se také nachází přístaviště lodí, kterými se v sezóně můžete svézt k unikátní rozhledně v maurském stylu Minaret nebo opačně. Cesta trvá asi 40 minut a od kapitána se během ní dozvíte mimo jiné spoustu zajímavostí o zdejší části řeky Dyje a jejích obyvatelích. K Janohradu se dá dojet i autem, ale malé parkoviště bývá v sezóně rychle plné.
